∗15∗

531 64 8
                                    

,,Y-Yoongi proč-"

,,Nemáš kde přespat Jimine, přece tě nenechám spát na ulici. Pako fakt," přerušil mě Yoongi a ušklíbl se, spíše pro sebe. Když jsem mlčel, chvilku jsme na sebe jen zírali. Bylo trapný ticho a já absolutně vůbec neměl slov.

,,No, je už celkem tma, tak by jsme mohli ještě zajít do obchodu pro něco k večeři, protože mám lednici momentálně prázdnou," promluvil najednou Yoongi a rozmýšlel se při tom. Já jsem se snažil alespoň trochu uvolnit a nemyslet na to, že budu spát u extra sexy bloggera.

,,T-tak fajn, ale nebylo by jednodušší si prostě objednat pizzu?" řekl jsem mu a on ke mně přistoupil blíž.

,,Vážně si myslíš, že rozváží pizzu skoro v 10 hodin večer?" Yoongi se začal smát a já po chvilce s ním.

,,Neuvědomil jsem si to, promiň," řekl jsem s vysmátým úsměvem a Yoongi mě chytnul za ruku. Propletl své prsty mezi ty mé a já jsem ztichl. Opět mi bylo trapně a raději jsem neměl žádné připomínky.

,,Pojď tedy, ať tady nestojíme věčně," řekl mi, když se rozešel jedním směrem, který zřejmě směřoval do nějakého obchodu.

Když jsme však vešli dovnitř, chtěl jsem Yoongiho pustit, ale on mě ruku stiskl pevněji a nepustil ji. I přes to, že mě jednou rukou držel, si vzal košík na věci a beze slova se rozešel dál. Celou dobu jsem měl strašně nevinný pohled, ale Yoongi si mě nevšímal, dále procházel regály a vypadalo to, že něco hledal. Najednou se však zastavil.

,,Bude ti na večeři vadit jen kimchi ramen? Nemám vůbec tušení, co bychom si mohli uvařit," zeptal se mě najednou.

,,Vůbec ne. Náhodou mám kimchi ramen moc rád," přikývl jsem mu a natáhnul jsem se pro dva balíčky, které jsem Yoongimu následně hodil do košíku.

Když jsme přišli k pokladně, beze slova jsem Yoongimu se vším pomáhal, jelikož mě nechtěl pustit. Prodavačka se na nás zvláštně koukala a byla strašně nepříjemná, když čekala, než jí dáme peníze za nákup. Chtěl jsem Yoongimu rychle pomoct vytáhnout peníze, zaplatit a co nejdříve odejít. Vážně nemám rád, když je někdo nepříjemný, ať je to kdokoliv.

Když vzal Yoongi nákup a odcházeli jsme, rovnou jsme šli cestou k němu. Můj pohled začal směřovat na naše ruce a Yoongi se na mě v tu chvíli začal dívat.

,,P-proč jsi to udělal?"

,,Protože chci," odpověděl mi a bez jediného pohledu na mě jsme šli dál. Cestou jsme se opět rozpovídali, ale stejně jsme tam byli za pár minut. Netuším proč, ale mám ho rád, i když je to teprve chvíli, co se známe. A to myslím jako opravdu hodně rád. Celou dobu je neskutečně fajn a teď u něho mám ještě přespat. Strašně se těším, ještě nikdy jsem u kamarádů nepřespával. Žádné kamarády totiž nemám a ani u Kooka jsem nikdy nespal. Z mých myšlenek na Yoongiho jsem se jen lehce pousmál.

Když jsme procházeli uličkou, kde se měl nacházet Yoongiho dům, začal se bavit o tom, že nemá doma vůbec uklizené a že se předem omlouvá. Tohle mi říká vždycky Kook, když jdu k němu hrát videohry. Jenže ještě nikdy jsem u něho neviděl nepořádek, proto myslím, že to nebude u Yoongiho tak hrozný. Yoongi se najednou zastavil před jedním velkým domem. Vůbec jsem si to neuvědomil, proto jsem kráčel dál v domnění, že jde Yoongi se mnou.

,,Jiminie-pabo," zakřičel na mě Yoongi, ,,chceš spát na ulici?" začal se hlasitě smát a já si konečně uvědomil, že tento obrovský dům je jeho, když jsem se na něho otočil.

,,Um, já..." vypadlo ze mě a rozutekl jsem se za ním. Následně mě Yoongi pustil dovnitř a já si vyzul boty u botníku, který jsem měl hned vedle sebe, jak jsem vešel dovnitř. Yoongi se vyzul také a prošel kolem mě.

,,Tak fajn, chovej se tu jako doma," řekl mi a já šel pomalými kroky vpřed. Rovnou, když jsem vstoupil dovnitř jsem měl velký výhled na dům zevnitř. Chodba byla krátká a hned po ní následoval obrovský prostor, kde se přímo naproti mě nacházelo místo zdi velké okno přes celou zeď, kterým se zřejmě chodilo na zahradu, takže ze sedačky, která byla v rohu místnosti po levé straně byl dobrý výhled na venek. Hned vedle mě na levé straně byli schody, které vedli nahoru do chodby, kde byli nějaké pokoje. Měl jsem odtud výhled přímo na dlouhou chodbu se zábradlím a dveřmi od pokojů. Bylo to tady všechno strašně otevřené a skoro nikde se nenacházeli dveře. Všechno bylo dohromady, ale bylo to tady strašně nádherné. Dokážu i říct, že všechno to vybavení je dost luxusní. Poté naproti dlouhé sedačky byla televize a za televizí na pravé straně se nacházela kuchyně. Myčka, lednička, trouba a další spotřebiče byli postavené přímo o zeď na pravé straně, kam se Yoongi vydal, aby napustil vodu do varné konvice na přípravu našeho jídla. Když jsem si odkráčel za ním, viděl jsem, že hned vedle kuchyně na pravé straně se poté nacházel menší jídelní stůl, který dělil chodbu pouhou kratší bílou stěnou.

,,M-máš to tady opravdu krásné," přiznal jsem, když jsem si prohlížel jídelní stůl.

,,Děkuji, navrhoval to můj otec," řekl mi Yoongi a přišel ke mně, kde si sedl ke stolu a já udělal to samé.

,,Co dělají vůbec tvoji rodiče?" nejistě jsem se ho zeptal a on se na mě zvláštně podíval.

,,Nemám žádné rodiče."

Mistake [m.yg + p.jm]Kde žijí příběhy. Začni objevovat