Druhý díl pokračování Harry's cat.
Harry dále pokračuje ve svém byznise s prodáváním nemovistosti. Ale omezí ho natolik, aby mohl být s těhotným Louisem doma.
Po narození prcka se jestě více zkomplikuje Harryho život, proto se rozhodne pro hlídání...
Trhá mi srdce, když slyším, jak Louis pláče a kňourá. Chci za ním hned jít a utěšit ho, ale nemůžu. Chci, aby věděl, že nesmí tohle dělat. Zhruba po hodině se zvednu s postele a rozhodnu se už Louise utěšit. Seběhnu těch pár schodů a zamířím do obýváku. Lou sedí na sedačce s miskou v klině a celý se klepe. „Zlato“ přisednu si k němu a přitulím si ho k sobě. Lou tiše zakňourá a rozpláče se znovu. Vezmu mu misku, kde zvracel a odložím ji na stůl. „Nee“ zafňuká Lou a natáhne ručku „Ještě budeš?“ pohladím ho po vláscích a dám mu misku zpět do klína „Je mi moc špatně“ šeptne Lou a skloní se nad misku, kde vypustí další část svého obědu. „Udělám ti čaj zlato“ zvednu se ze sedačky a udělám mátový čaj, který mně vždycky pomohl, když mi bylo špatně, k tomu přiberu i další misku. Hned obvolám i pár doktorů, jestli se něco nestane prckovi. „Půjdeme do postele“ řeknu potichu a vezmu Loua do náruče a v rámci možnosti ho rychle odnesu do postele. Hned naplní další misku a zakňourá. Snažím se mu co nejdříve vyfoukat mátový čaj, aby ho mohl pít. Zapnu mu taky pohádky, aby na to nemyslel a už mu bylo dobře. Mezitím co Lou pije po lžičkách čaj a už se mu celkem uklidnilo bříško, mu utřu tělo aspoň vlhčenýma ubrouskama a převleču do mojí mikiny, v které moc rád usíná. Při tom už má Lou mírně přivřené očka a usíná. „Miluju tě“ zašeptá, když se k němu přitulím a zavře očka „Já tebe babe“ brouknu mu do ouška Ještě chvíli se dívám na televizi, než usnu s dobrým pocitem, že mým drobkům nic nechybí.
„Hazza!!“probudí mě křik vedle sebe „Lou“ zamručím do polštáře „Bolí...moc“ zakňučí a strčí do mě znovu „To přejde“ zahučím ospale a zavrtím se zase do deky „Harry!! Lou..rodí“ vypískne Lou „Cože?“ prudce se posadím a zamžourám do světla „Moc to bolí!!“ zakřičí Lou a chytne si bříško (fotka) „ Hlavně dýchej“ vyskočím s postele a hodím na sebe kalhoty a mikinu ze včerejška. Kličky od auta hodím do kapsy stejně jako mobil a doklady. „Hazza!!“ zakňourá Lou a svíjí se na posteli „Už jdeme“ vezmu ho pod zadečkem do náruče a co nejrychleji ho nesu do auta. Lou celou cestu hrozně pláče a svíjí se v bolestech. Snažím se jet co nejrychleji, ale provoz na ulicích mi to moc neumožňuje. Hned co přijedeme před nemocnici, vyskočím s auta a oběhnu ho, abych mohl vzít Loua. „Už to nevydržím“ zakňučí a snaží se nadechnout. Přes ten pláč a bolesti mu to jde těžko. Odnesu ho dovnitř a posadím na vozík, abych ho mohl odvézt k jeho doktorovi. Hned co dojedu, před jeho ordinaci začnu zběsile bušit do dveří ikdyž se na mě všichni dívají. Nebo spíš koukají na Loua, který tiše vzlyká a drží si bříško. „Dobrý den, co si pře..“ vykoukne ven sestřička „Louis rodí!“ zakřičím a vyděšeně se podívám jeho směrem. Lou jenom tiše zakňourá a podívá se na mě uslzenýma očkama. „Počkej chviličku“ odběhne od dveří a radí se s doktorem „Vydrž zlato“ zašeptám Louimu a pohladím ho po vlascích. „Půjdeme na sál“ houkne na mě sestra a bere si vozík. Lou znovu zakňourá a vyčerpaně se na mě podívá. „Už půjde ven, neboj“ pousměju se na něho a rychle šlapu vedle sestry. Před sálem mě vyhodí na sedačky, kde musím čekat. Hned vytáhnu mobil a najedu na bublinu s Niallem. Nervózně podupávám nohou a každou sekundu se dívám na displej. Je něco málo po 6. Niall určitě spí a Louis…bože Louis. Opřu si hlavu o stěnu za sebou a zavřu oči. Po pár minutách mi zavrní mobil v ruce a já ho okamžitě odemknu. Malinko se pousměju a podívám se na dveře od sálu. Uběhlo 15 minut a nic se neděje. Povzdychnu si a znovu zavřu oči, pomalu na mě jde spánek. „Pane Stylesi“ probudí mě hlas doktora, když semnou zatřese. Pomalu otevřu oči a párkrát zamrkám, abych se probral. „Mate chlapečka“ usměje se na mě doktor „A co Louis? Je v pořádku? Můžu za ním?“ zvednu se ze židle a netrpělivě přešlápnu „Louis je v pořádku, teď bude spát, je velmi unavený. Můžete na pár minut, ale nebuďte ho, potřebuje si odpočinout“ poplácá mě po rameni a otočí se k odchodu. Já se rozeběhnu druhým směrem. Před dveřmi zastavím a pomalu posunu dveře a hned je za sebou zase zasunu. Lou leží v posteli a spinka. Vypadá tak kouzelně, ještě má trošku mokré vlásky ale pořád je tak moc krásný. Opatrně si k němu sednu a pohladím ho po ruce, kde má píchnutou infuzi. Doufám, že to dokape, než se probudí, vím, jak by vyváděl, kdyby viděl jehlu. „Pane Stylesi“ zašeptá sestra zamnou a v náručí má to malé klubíčko. „Váš syn“ „Umm..vezmu si ho“ jemně mi ho dá do náruče „Nebudu vás rušit, kdyby něco jsem hned vedle“ pousměje se Já si toho prcka hned přivinu k sobě. Tlačí se mi do očí slzy, když vím, že tohle je moje a je s tím koťátkem, co teď spí. Pár slz neudržím a spadnou tomu drobečkovi na ručičku. Hned začne natahovat a ikdyž dělám „Ššš“ rozkřičí se na celý pokoj. „Ne,ne,ne, musíš být potichu, nebo vzbudíš tatínka“ pohupuju ho v náručí, ale rozeřve se ještě více. „Mmm“ zamručí Loua a zamručí se „Ššš, spinkej“ zašeptám a pohladím ho po tváři. „Pláče“ zašeptá Lou a pootevře očka „Já vím, nejde utišit“ zoufale se podívám na toho prcka, který furt natahuje na nový pláč. „Dej“ natáhne ručku a zatáhne mě za mikinu. „Buď opatrný“ jemně mu ho položím na hruď, kde má srdíčko. Pomalinku se to kotě uklidni a pak něco spokojeně zamumlá. Lou se vyčerpaně usměje a znovu zavře očka. „Spinkej baby, jsi moc statečný“ šeptnu a dám mu malinkou pusinku na rtíky. Lou něco zamručí a znovu začne usínat. Zůstanu u nich sedět celou hodinu, než přijde sestra a vytáhne mu kapačku. „Necháme si je tady 2-3 dny“ řekne, zatímco zalepuje Louimu packu „ můžete jít domu, postaráme se o ně“ pousměje se setra „zůstanu s ním, měl by strach, kdyby tu byl sám, děkuju za nabídku, zvládnu to“ usměju se na ni zpět a jemně chytnu Louiho za ručku. Sestra ještě zkontroluje nějaké tabulky, co jsou připevněné na posteli a pak odejde. Chvíli se ještě dívám na Louise jak spinka a pak vytáhnu mobil, abych napsat Niallovi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rychle ještě projedu sociální sítě a odepíšu na pár emailu. Lou se mezitím několikrát zavrtí a něco zamručí. Kolem 12 Lou pootevře očka a zívne si. „Hazza“ zašeptá a strčí do mě „Jsem tady, neboj“ pousměju se na něho „Mám hlad“ zamručí a opatrně toho drobečka položí vedle sebe a otočí se na bok. Ocasek si obmotá kolem jeho malé nožičky. „Přinesu ti mlíčko“ zvednu se z jeho postele a zamířím před nemocnici a do auta, abych mohl něco koupit i sobě. Doufám, že Louis půl hodinky vydrží, než stihnu něco koupit. Vezmu 4 lahve mléka a nějaké mražené jídlo pro mě. Počítám s tím, že mikrovlnku si budu moct půjčit a kafé mi taky dají. Ještě se zastavím u kapsiček pro kočky a paštik, které Lou hrozně miluje. Hned se pak zase vydám zpět do nemocnice. Všechny věci naskládám do krabice a zamknu auto. Zkontroluju čas, jestli jsem nebyl moc dlouho pryč, ale podle mobilu jsem to stihl v rekordních 20 minutách. „Můžu poprosit o láhev a stříkačku?“ řeknu, když se zastavím u sestry, abych je mohl nakrmit. „Jistě, vždycky když budete něco potřebovat, stačí říct“ podá mi ty dvě věci a vrátí se zpět k své práci „Děkuju“ usměju se na ni a hodím je do krabice k věcem. Potichu posunu dveře od Louiho pokoje abych ho nevzbudil a zase je hned zasunu zpět. Lou pootočí hlavu a zastříhá ouškama. Když mě uvidí, roztomile se zaculí a dál hladí toho prcka vedle sebe. „Vydrž ještě chvilku“ zašeptám, když položím krabici na poličku vedle a přeliju mlíko do lahvičky. Naplním ji celou a ještě ji skočím ohřát do mikrovlnky. Pak ji zase položím na poličku, kde odšroubuju víčko a naberu do stříkačky trošku mléka, abych nakrmil i malého. Zašroubovanou láhev dám Louimu který hned začne pít. Prcka si opatrně vezmu do náruče, kde se začne vrtět a potáhne na plakání. Lou na mě hned otočí hlavu a úzkostlivě mě sleduje. Jemně mu přiložím stříkačku do pusy a pomalu ji zmačknu. Prcek ještě chvilku mumlá, ale pak spokojeně pije. Naberu mu ještě jednou a znovu mu ji pomalu zmačknu. Hned, co je stříkačka prázdna se maličký rozpláče. Lou zakňučí a pustí láhev, aby si ho mohl vzít. Opatrně mu ho dám do náruče a vezmu láhev, aby se nevylila. Lou něco tiše mumlá a pomalinku se s ním „houpe“. Až se prcek uklidní Lou ho opatrně položí vedle sebe a dopije svou láhev. Pak si zase lehne a dokud malý neusne hladí do po ručce a ocásek mu znovu obmotá kolem nožky. Lou pak spokojeně zapřede a přitulí se k němu. Potom co ti dva zase usnou, se rozhodnu taky trochu spát.
----------------------------------- Sun ^^ Ve wordu se mi to teda zase protáhlo a vypada to na víc jak 10. Kapitol. Jako bych se neznala. Snad u toho vydržíte i tak. V další kapitole Niall vymyslí jmeno. Příjde s Mattem na návštěvu. Harry moc nadšený s přítomnosti Matta teda nebude.
