Harry's cat (larry) 2 Book

14.

Probudí mě hrozný hluk z chodby. Se zamručením se přetočím na druhou stranu a přitisknu ouška k hlavě.

„Lou spí?" uslyším šeptat Nialla

„Byl nějaký unavený, tak jsem ho nechal, ale jestli Matt chce, může si s ním jít hrát, spal už dost"

Proč mě chtějí budit? Já budu mít miminko a musím odpočívat. Pomyslím si a snažím se vrátit do říše snů, kde mi bylo ještě před chvílí tak dobře.

„Baby" ozve se od dveří do obýváku. Varovně zasyčím, a začnu plácat ocáskem kolem sebe. Nebudou mě budit.

„Lou?" šťouchne do mě Matt. Když dál ležím, pokusí se mě otočit, ale já vyskočím na nohy a odstrčím ho od sebe. Nezapomenu pořádně zavrčet a schovat se za Hazzou.

„Co se děje, lásko? To je přece Matt" Chytne mě kolem pasu a přitiskne si mě k sobě.

„Nechci si hrát" zaprskám a stulím se mu do náruče

„Nemusíš si hrát, můžeš být s námi." Pohladí mě po vláskách. „Ale nejdřív zapneme Mattovi pohádku, ok? Zatím běž s Niallem do kuchyně"

„Umm" zamručím a rozejdu se do kuchyně. Ještě se otočím na Matta, který se tváří hrozně zmateně a smutně. Asi jsem neměl být tak škaredý. Pomyslím si, ale dále následuji Nialla, aniž bych se na Matta podruhé ohlédl. Dojdu s Niallem do kuchyně a vyskočím si na linku. „Chceš něco?" Ptám se ze zdvořilosti, tak jak mě to Harry učil.

„Můžeš mi udělat kávu, prosím?" pousměje se na mě.

„Uhm" Přikývnu, zatímco už dávám vařit vodu a sypu pár lžiček kávy, kterou používá Harry.

„Mně taky udělej jeden hrnek, baby." Ozve se Harry, ihned po tom, co vejde do dveří. „Niall tu asi zůstane přes noc." Dodá ještě Harry a jedním dlouhým krokem překoná vzdálenost mezi námi. „A příště na Matta nebuď tak ošklivý. Vždyť víš, že si chtěl jenom hrát." Řekne káravým hlasem a plácne mě po zadku.

„Já vím." Zakňučím a malinko se otřesu díky mrazení, které mnou projede jen při myšlence na to, jak mě Harry trestá za neposlušnost. Jakmile se uvaří voda, zaliju oba hrnečky a podám je těm dvěma. Sám si udělám kakao a přikradu se k Harrymu do náruče. Ten si, ale povídá s Niallem o té mé výpovědi a dá mu přečíst i to, jak to napsali na policii. Zhruba po hodině mě to už přestane bavit. Harry ani Niall neřeší nic zajímavého a já opravdu začínám litovat, že jsem byl ráno na Matta tak zlý. Kdybych se nezachoval tak, jak jsem se zachoval, tak jsme si teď společně mohli hrát. S povzdechem se vyškrábu na nohy a pomaličku se došourám do kuchyně pro další hrnek kakaa, doufajíc, že si tak udobřím Matta.

„Uh..." zamručím a strčím Mattovi hrnek kakaa pod nos a čekám, než si mě všimne.

„Děkuju," vypadne z něj po chvíli a s maličkým úsměvem si ho ode mě převezme, trošičku usrkne a položí ho na stůl. Svalím se k němu na deku a začnu se dívat s ním na pohádky. Nenápadně na něj však pootočím hlavu každou chvíli, abych věděl, jestli se můžu přitulit. Jemně si o něho nejprve otřu hlavu, a když zavrní, udělám to ještě několikrát. Lehne si na záda a hravě zvedne ručky nad sebe. Hned po něm skočím a jemně mu koušu krk. Není to nic drastického, jenom si hrajeme jako kočky. Matt váží stejně jako já, takže mi nedělá problém, když se po mě válí, dokonce i když mám v bříšku miminko, na které musím dávat pozor.

Jenže když mi Matt zaryje omylem loket do žeber, zakňučím, což okamžitě přitáhne Harryho pozornost.

„Louisi! Přestaň laskavě dělat blbosti!" Křikne po mě z vedlejší místnosti, než opět vrátí svou pozornost zpět k Niallovi. Chvíli si tedy ještě hrajeme potichu, ale Matta to bohužel brzy přestane bavit a začne na mě syčet, což u mě vyvolá nespokojené zavrčení. Mám totiž zrovna hravou náladu, takže ještě jednou se na Matta pokusím skočit a vrátit se zpátky k naší hře, ale díky mé nemotornosti jeden z nás drcne do stolu, díky čemuž se rozlije Mattovo kakao. Oba vypískneme a vyděšeně se zadíváme na tu spoušť.

„Ale tak Louisi!" Ozve se Harry, který si k nám rázným krokem razí cestu spolu s Niallem. „Co jsem ti říkal?!" Oboří se na nás, zatímco Niall se vydává do kuchyně pro něco, čím by se ten nepořádek dal uklidit. „Omlouvám se." Špitnu s hlavou skloněnou k zemi a nervózně si začnu okusovat spodní ret. „Promiň." Pípne Matt téměř okamžitě po mně a taky se na sedačce přikrčí, jako kdyby se bál, že dostane trest, Niall už mu pár výchovných plácl i předemnou a živě si pamatuju, jak se bavily o tom, když po mě Matt vyjel a udělal se na mě. Pak doma dostal víc než dost.

„Nic se neděje." Vydechne nakonec Niall, jakmile douklízí a vydá se zpátky do kuchyně.

„Běžte se obléct, kluci. Raději půjdeme ven, když máte tuhle svou náladu. Nechci, abyste něco rozbili nebo si snad nedej bože ublížili." Řekne Harry a vydá se za Niallem, očekávajíc, že se sami dokážeme obléci dostatečně teple. „Tak můžeme vyrazit?" zeptá se Harry a pořádně si nás přejde pohledem, aby zkontroloval, že je vše v pořádku. My jen přikývneme a nadšeně se vydáme ven, poskakujíc a užívajíc si krásného podzimního počasí.

„Kluci, my s Harrym si sedneme támhle na tu lavičku, tak nám zůstaňte na očích, dobře?" ozve se Niall z ničeho nic. My jen přikývneme a okamžitě začneme znova blbnout, nechávajíc ty dva, aby si řešili ty své nudné záležitosti.

„A mám tě!" Křikne se smíchem v hlase Matt a skočí mi na záda, čímž mě převáží a oba skončíme na zemi, kde se po sobě opět začneme válet. Chvíli si hrajeme, dokud se mi nějak nepovede převalit nás tak, aby Matt ležel pode mnou a já na něm. Vítězně se na něj usměju a začnu ho kousat do krku, načež se on začne vrtět a třít se rozkrokem o ten můj. Ani jeden si neuvědomíme, co děláme, dokud nám z úst neuniknou tiché steny a neucítíme ten nepohodlný tlak v kalhotách. Oba se na sebe vyděšeně podíváme a chvíli na sebe jen zíráme, uvažujíc, jestli má cenu rozzlobit naše „pány" kvůli jednomu orgasmu. Poté oba po očku koukneme na Harryho s Niallem a pak zase na sebe. Ti dva vypadají, jako kdyby byli zabráni do nějakého důležitého rozhovoru, a široko daleko kromě nás nikdo není, takže Matt rychle sáhne mezi nás a rozepne nám kalhoty tak, aby se dostal k našim chloubám a my tak mohli získat lepší tření. Poté přikývne, dávajíc mi tak znamení, že se můžu začít opět hýbat, čehož okamžitě využívám a začínám kroužit boky. Z Mattových úst unikají hlasité steny, které však já ihned tiším polibky. Nechci, aby nás Harry nebo Niall nachytali. Moc dobře totiž vím, že by nám to okamžitě zatrhli a seřvali, což jsem nechtěl riskovat, protože jsem se až moc toužil udělat.

„Oh Bože..." Vydechnu, když už toho je na mě moc a rozpojím naše rty, abych mohl popadnout dech, který se mi neustále zrychloval s blížícím se orgasmem.

„Zrychli, prosím!" Zakňučí Matt zoufale a chytne mě za boky, do kterých mi zaryje nehty a začne se pohybovat proti mně, což mě donutí zakňučet a opět ho políbit, tentokrát však proto, abych nezačal sténat moc hlasitě já. Opravdu jsem totiž nechtěl, aby nám to někdo zatrhl. Až moc jsem to vyvrcholení potřeboval. Na nic jiného jsem nedokázal v ten moment myslet.

„Louisi Williame Tomlinsone!" Ozve se z ničeho nic parkem Harryho velmi naštvaný hlas.

----------------------------------------------------

Ahoj :)

Ještě jsem dneska nějak moc nadšená s toho, že jsem už dokončila příběh a mám klid. Né, že bych neměla ráda psaní, ale nemusím se stresovat jestli stihnu vydat.

Ještě jedna kapitola a je epilog :)

A pořád bych potřebovala vědět, jestli chcete ten hybrid příběh nebo ten s tou armádou.