6.

2.1K 101 34
                                    

Další 4 dny utečou hrozně rychle. Vlastně neděláme nic jiného, než koukáme na televizi, spíme, sledujeme Larryho nebo projíždíme sociální sítě. Louise až moc rychle chytla taková „závislost" na mobilu a pořád by si s někým psal. Teda hlavně posílal fotky, ale psát se naučil taky dost rychle.

Hned co náš pustí z nemocnice, se zastavím v obchodě, abych nakoupil nějaké jídlo a hned koupím i Louisovi mobil aby nebral pořád můj.

Taky budu muset teď více do práce, když jsem byl pořád doma. Najdu i někoho kdo bude Louise hlídat, když já budu v práci nebo si při nejhorším dám kamery do bytu.

Hned co přijdu domů, dám Louimu mlíko a stříkačky, které jsem nakoupil v lékárně spolu s vitamínama a doplňkama stravy, aby mě Louis aspoň trošku vyváženou stravu.

Mezitím, co Louis krmí Larryho se snažím přestavět pokojík a sestavit postýlku. Ikdyž počítám s tím, že první dny bude chtít spát Louis s prckem, jako to bylo do teď. Nemám jinak strach o to, že by ho udusil nebo se špatně otočil. Nevím, jestli to má tak naučené, ale spí v klidu celou noc a když se náhodou otáčí, posune se o kus dál. Ale většinou spí přitulený k prckovi. Moje spaní se taky hodně upravilo, ikdyž mam hrozný strach, aby se něco malému nestalo, ale furt jsem víc odpočatý, než když byl Louis těhotný.

Připadá mi, že se hodně uklidnil po tom co má Larryho u sebe. Dokáže se chovat jako otec, ikdyž někdy má prostě svoje chvilky, kdy pláče jak je neschopny a pak se hned rozpláče i Larry. Jsou na sebe úplně napojení, stačí, aby jeden měl špatnou náladu a hned ji má i druhy. Louimu se v noci zdá něco škaredého a Larry hned pláče.

Postýlka není tak těžká jak jsem čekal a do půl hodinky už je připravená k spinkání. Lou se s malým koukají na pohádky a já si vezmu notebook, abych našel nějaké to hlídání.

Nejvíce mě zaujme jeden kluk, který se jmenuje Nick. V „Inzerátu" píše, že studuje pedagogiku a s dětmi se setkává každý den. Nedokážu si, ale představit Louise jako dítě.

Několik minut ho sleduju jak se mazli s Larrym a chová se jako normální kluk. Pochybuju, že by někomu kromě mě a Nialla dovolil, aby se ho dotkl. Možná bych mohl Nicka vzít jenom na vaření a hlídání situací, které ještě nezvládá.

Nakonec mu napíšu Email o tom, co bych potřeboval, popis Louise a částku kterou mu zaplatím. Měsíčně bych mu měl dát kolem 6 tisíc, což mě jako studenta vysoké školy by zajímalo. Jenom za vaření a hlídaní hybrida mít 6 tisíc. Samozřejmě ho každý den nenechám s cizím člověkem, ale aspoň 3 dny v týdnu musím být v kanclu.

Hned co dohraje pohádka se Lou podívá na mě.

„Copak je?" zaklapnu notebook a přisednu si k němu

„Mazlit?" zamrká těma roztomilýma očičkama. Ví, že tomu pohledu nedokážu odolat

„Larry spinka?"

„Uhm"

„Tak pojď" Nastavím mu náruč, abych ho mohl odnést

Lou se chytne kolem krku a přitiskne hlavu ke krku, kde začne příst.

„Ty jsi ale těžký" povzdechnu si, když ho nesu po schodech

„Nejsem" zaprská

„Ticho" poplácám ho po zadečku a kopnutím do dveří se dostaneme do ložnice. Opatrně Louise položím na postel a vlezu si k němu. Dveře nechám pro jistotu pootevřené, kdyby Larry začal plakat.

Lou do mě strčí, když se nehýbu a jenom ležím na zádech se zavřenýma očima.

„Noták" zakňourá

Harry's cat (larry) 2 BookKde žijí příběhy. Začni objevovat