Tajemné Lži

10.kapitola-Bradavice

,,Tak jaký bylo rande se Snapem?" zazubil se Ron.
,,Jak to víš?" nechápal Harry.
,,Taťka nás později informoval."
,,Spíš mi řekni, jak bylo na Příčný?"
,,Strašný, všude byli samí novináři. Hledali tě. Dokonce se mi i zdálo, že jsem zahlídl pár Smrtijedů. Bylo lepší, žes nejel. Bylo to pro tvý bezpečí."
,,A potkali jsme Malfoye," dodala Hermiona.
,,Jo! Byl divnej, když si nás všiml, raději se schoval nenápadně za roh. Vypadal bledě a vystrašeně. Divím se, že místo nafoukaný fretky tam stál vystrašený, ale furt stejně arogantní Malfoy."
,,Smrtijed," napadlo náhle Harryho.
,,Kde?" zeptal se zmateně Ron.
,,To mě vlastně nenapadlo Harry," zamyslela se Hermiona.
,,O čem to tu mluvíte?"
,,Harryho napadlo, že Malfoye připravují na smrtijedské zkoušky. Až bude plnoletý, může se stát Smrtijedem."
,,A z čeho se skládají ty zkoušky?" zajímal se Harry.
,,To já opravdu nevím," zasmála se Hermiona. ,,Naštěstí Smrtijed nejsem."
,,Ale kdo by chtěl něco takovýho podstupovat? Pochybuju, že tě Voldemort posadí ke stolečku a začne tě zkoušet z lektvarů," ušklíbl se Harry.
,,Ti mladší, kteří se chtějí přidat na stranu zla, nic netuší. Myslí si, že jim Voldemort prostě přičaruje na ruku znamení zla a poté si budou moct zabíjet kouzelníky a mudly, jak se jim zachce. V tom se, ale mýlí. Naopak ti starší, kteří vědí, co je čeká se přidávají na stranu zla jen proto, že se Voldemorta bojí," vysvětlila dívka.
,,Není divu, že má tolik stoupenců."
Dny ubíhaly rychle, jako voda. Ani se nenadál a už nastal den odjezdu do Bradavic. A zároveň také ten nejkomplikovanější den.
Dnes by měl na Grimmaldovo náměstí přijet skoro celý Fénixův řád. Už před pár dny se zde sešli a jediné, co prý řešili byl Harry. Weasleyovic dvojčata mu vše prozradila.
,,Měl jsi vidět Snapeův ksicht," smál se neustále George, zatímco Fred předváděl jeho typické grimasy.
Dnes měl odjezd do Bradavic na starost Pošuk Moody.
,,V této době by měla být Tonksová, Pastorek a pár bystrozorů na nástupišti devět a třičtvrtě. Cestou na nádraží King's Cross bychom měli potkat pár hlídkujících členů z Fénixova řádu. Kdyby se cokoliv stalo, dají nám vědět a pomocí přenášedla se slečna Grangerová, Weasley a Potter přemístí na dané místo. Můžete se kdykoliv přemístit. Vyslovíte nahlas a zřetelně Bradavice. Přemístíte se za ochranná kouzla Bradavic, kde už bude čekat profesor Kratiknot, který je už informován o této situaci, takže je plně připraven."
Harry se odvážil zeptat na to, čeho se obával nejvíce.
,,Pane, jak velká je pravděpodobnost, že nás napadnou Smrtijedi?"
,,Popravdě dost velká. Ale nemusíte se ničeho bát Pottere, jak už jsem říkal, kdyby se něco stalo, mám u sebe pohotovostní přenášedlo. I když myslím, že byste si ho raději měl vzít vy. Dejte si ho do kapsy," řekl Moody a podal Harrymu zlatou minci.
Chvíli ji obracel v dlani. Na této malé věcičce záležel život Harryho a jeho nejlepších kamarádů. Poté si ji zandal do kapsy a podíval se na Rona a Hermionu. Vypadali vystrašeně. Báli se. Aby také ne. Musel přiznat, že byl také nervózní.
,,Ministerstvo kouzel nám vypůjčilo celkem pět mudlovských aut. Dvě auta pojedou před námi a dvě za námi. Já pojedu s Frankem, Potterem, Weasleym a slečnou Grangerovou."
Harry svým pohledem Frankovi poděkoval. Především za to, že strávil svůj volný čas na Grimmauldově náměstí nicneděláním, namísto aby zachraňoval svět tak, jako ostatní.
Když vyšli ven před Grimmaldovo náměstí, už na ně skutečně čekalo všech pět aut. Harry, Ron a Hermiona si vyskládali svá zavazadla do kouzlem zvětšeného kufru v autě. Poté si nasedli do zadní části auta a nervózně vyčkávali. Moody se už chystal nastoupit, když v tom se chvatně chytil za hlavu a zavřel oči. Trvalo dlouho, než oči znovu otevřel. A když se tak stalo, ihned zavelel.
,,Změna plánu! Pottere, Weasley, slečno Grangerová! Ihned si vezměte zpět své kufry a přemistěte se do Bradavic! Tonksová mi právě sdělila, že pár Smrtijedů vás Pottere na nádraží hledá. Zatím prý neútočí. My ale nebudeme nic riskovat!"
Harry začal panikařit, ale poslechl. Společně se s Ronem a Hermionou dotkli mince a nahlas zvolali.
,,Bradavice!"
V tu chvíli byl vtáhnut do jakéhosi magického víru. Všechno kolem něj se točilo. Bylo mu nevolno a měl potřebu zvracet. Když už začínal cítit, že to dlouho nevydrží, konečně dopadli na zem. Přesněji přímo před sedícího profesora Kratiknota, který četl Denního věštce. Když si jich profesor všiml, zděšením vyskočil na nohy a ihned tasil hůlku, kterou k Harrymu údivu namířil přímo na něj.
,,Jaký profesor OPČM vás učil ve druhém ročníku?" zapištěl profesor.
,,Šílíte?!" křikl Harry nevěřícně.
,,Odpovězte!"
,,Zlatoslav Lockhart!"
,,Dobrá a teď vy slečno Grangerová. Jaký je váš nejoblíbenější koníček?" řekl profesor a namířil pro změnu svou hůlku na Hermionu.
,,Učení a čtení knih," odpověděla hbitě Hermiona.
,,Dobře, dobře. Pane Weasley, jaký je váš nejméně oblíbený předmět a profesor," namířil nakonec svou hůlku na Rona.
,,Lektvary a profesor Snape."
Profesor Kratiknot sklonil svou hůlku k zemi.
,,Bylo to opravdu nutné?" zeptal se Harry.
,,Ano, bylo. Zrovna v dnešní době je nutné každé bezpečnostní opatření. A teď běžte do ředitelny. Heslo je "povídavé košíčky". Profesora Brumbála ihned informuji o vaší přítomnosti. Kufry vám odnesou skřítci. A teď už běžte!" nařídil jim profesor a na to Zlaté trio rychlým krokem zamířilo k hradu.
Zastavili se až u hlavní brány, která se za nimi ihned zavřela. Tentokrát pomalejším krokem zamířili do ředitelny. Cestou však bohužel potkali Snapea.
Není nad to si zlepšit náladu.
,,Ředitel vás již očekává."
,,Super," zamumlal si Harry pro sebe.
,,Ach! Harry, slečno Grangerová, pane Weasley, nestalo se vám nic? Jste všichni v pořádku?" objevil se za Snapem znenadání Brumbál.
,,Ano pane, jsme v pořádku. Nic se nám nestalo," odpověděla Hermiona.
,,To je dobře. Alastor mě o všem informoval."
,,Ehm. Pane, kam máme jít, než přijedou ostatní studenti?" otázala se ho Hermiona.
,,Myslím, že byste se už mohli jít posadit do Velké síně. Studenti přijedou až za dvě hodiny. Učitelé vstoupí do Velké síně ještě třicet minut před příjezdem studentů. Mezitím si můžete dát něco malého k snědku," mrkl na ně Brumbál a nakonec odešel se Snapem pryč.
Když trojice došla do Velké síně, všichni zalapali po dechu. Prázdná a tichá vypadala jako vyměněná. Všechny svíce se ihned rozzářily, stoly prostřely a strop jako by oživl.
,,Kéž by tu měli palačinky."
,,Mňam," souhlasila Hermiona.
,,Co to jsou palačinky?" ptal se zmateně Ron.
,,Jsou to takový sladký placky. Příprava je celkem lehká. Stačí smíchat pár ingrediencí. Pak ti vznikne tekutý těsto, který pak postupně naliješ na pánvičku. Palačinky můžeš podávat s čímkoliv. S marmeládou, skořicí, šlehačkou a tak dál... Já mám nejraději s jahodovou marmeládou a šlehačkou navrchu," zasnil se Harry.
,,Tak to já chci taky palčinky! Se vším! Všechno zní skvěle," vyhrkl zrzek.
Tu náhle se před nimi na talíři objevilo několik palačinek. Všichni se pustili do jídla.
,,Asi prasknu," vydala nakonec ze sebe Hermiona, když vše snědli.
,,Já asi taky."
,,Ty vaše palčinky už dlouuuuho nechci vidět," zatvářil se znechuceně.
,,Rone, jsou to palAčinky a ne paLčinky," opravila ho Hermiona.
,,To mi něco připomíná," zasmál se Ron a s ním i Harry.
,,Co?"
Harry a Ron se ještě více rozesmáli a sborově napodobili Hermionin hlas.
,,Je to LeviOsa a ne LeviosA!"
A na to Hermiona také propukla v smích.
,,Švihnout a mávnout! Wingardium Leviosa!" zvolal Harry se smíchem a na to se celý jejich kolejní stůl zvedl do vzduchu.
,,Jak-jak jsi to udělal Harry?" přestala se náhle smát dívka.
,,Normálně?" zarazil se chlapec a kouzlo přerušil.
,,Kámo, to není normální. Tenhle stůl tu je víc, jak tisíc let a navíc je kouzelný! Wingardium Leviosa ho nedokáže vznést do vzduchu. To kouzlo má taky nějaký váhový limit!"
,,To mi nikdo neřekl."
,,Zřejmě jsme se to učili, když jsi zase ležel na ošetřovně po famfrpálu," snažil se ho Ron marně očistit před Hermionou.
,,Měl ses tu látku doučit! A pro tvojí informaci, na těžší předměty se používá Leviosa maximus. I když, nevím jestli by i TO fungovalo na tenhle stůl," informovala ho Hermiona.
,,Znám Leviosa maximus," protočil očima.
Nato se hlavní dveře otevřely dokořán, to vstupovali profesoři. Nenuceně se mezi sebou bavili, jakmile však zaregistrovali trojici u stolu, ihned tasili své hůlky. Jeden z nich zvolal poutací kouzlo. Harry viděl, jak se k nim rychlostí blesku valí provazy. Ihned dal ruce v obranném gestu před sebe a před ním se objevil zářivě zlatý ochranný štít. Štít provazy lehce pohltil. Všichni na něj zůstali nevěřícně zírat. Dokonce i Snape.
,,Ach, zapomněl jsem vám sdělit, že se naši tři nebelvírští studenti dostaví dřív," pousmál se omluvně Brumbál.
Postupně se začali s ostatními zdravit. Když si Harry všiml Remuse, překvapeně s otevřenou pusou běžel ihned za ním.
,,Remusi!"
Remus se zastavil a v povzdálí i Snape, který do nich ihned zabodl svůj pronikavý pohled. Harry si ho však nevšímal.
,,Pro tebe jsem profesor Lupin."
,,Ehm. Tak tedy profesore Lupine. Co tu děláš?"
,,Počkej, až přijedou ostatní studenti."
,,Ehm, tak dobře."
,,Co to bylo za kouzlo?" vyptávala se ihned Hermiona, sotva se Harry posadil.
,,No, učili jsme se to přece minulý rok, ne?"
,,To by si Hermiona stoprocentně pamatovala."
,,Nechtěl bys zajít za profesorem Brumbálem?" navrhla Hermiona.
,,Proč?" zamračil se.
,,Tvé oči, ten stůl a tvůj štít. Něco se děje s tvojí magií a já to cítím."
,,Já za ním nepůjdu."
,,Měl bys."
,,Promyslím si to," zalhal Harry.
Do místnosti už začali vstupovat studenti. Mezi prvními byl Draco Malfoy s jeho kumpány a Parkinsonovou.
,,Ten váš Malfoy nevypadá vůbec bledě a vyděšeně," sykl Harry.
Malfoy naznačil svým gorilím a Parkinsonové, aby se posadili bez něho. K Harryho údivu měl namířeno přímo k nim.
,,Zdravím Pottere, chtěl jsem se zeptat, čím jsi přijel? Že bys měl nějaký speciální odvoz pro Vyvoleného a jeho přátelé?," ušklíbl se kysele.
,,Vypadni Malfoy," zamumlal Ron.
,,Mimochodem, jak se má tvůj kmotr?"
A to byla trefa do černého. Už se neudržel. Hbitě vstal a do vysmátého obličeje vrazil pěstí. Topil se ve vlnách hněvu, nedokázal se udržet.
,,Au!" zakřičel, přičemž mu z nosu tekla krev. ,,Za to zaplatíš Pottere!"
,,Pottere!"
,,Pane Malfoyi!"
To si to k nim kráčeli Snape s profesorkou McGonagallovou.
,,Za toto nestydaté chování vám Pottere uděluji-"
,,Pane Pottere? Jste v pořádku?" skočila Snapeovi profesorka McGonagallová náhle do řeči.
Se svraštěným obočím mu hleděla zpříma do očí. Ksakru.
,,Zavři pevně oči a mysli na něco hezkého."
Bez sebemenšího zaváhání poslechl. A když oči znovu otevřel, s nevinným pohledem odpověděl.
,,Je mi dobře paní profesorko."
,,Odebírám Nebelvíru patnáct bodů za vaše hrdinské vystoupení ve Velké síni."
,,A Zmijozel nic? To Malfoy si začal! Urážel mé blízké," začal Harry žalovat, jako malé dítě.
Snape se jen ušklíbl a otočil se na odchod. Jenže než stačil udělat jeden pouhopouhý krok, zarazila ho slova profesorky McGonagallové.
,,Dobrá, tak tedy deset bodů ze Zmijozelu za urážení rodiny a přátel jiného studenta," řekla McGonagallová a odešla.
Chlapec se vítězoslavně usmál a posadil se zpět ke stolu.
,,Skvělá práce Harry! Dokázal si sebrat Zmijozelu deset bodů!" poplácal ho Ron po rameni.
Do místnosti vstoupila Ginny a společně s ní Neville a Lenka.
,,Nestalo se vám nic? Bála jsem se o vás! Jakto, že jste nejeli s námi??" vyhrkla ihned Ginny.
,,Jsme v pořádku," ujistila jí dívka. ,,Na nádraží prý postávalo pár Smrtijedů."
,,Taky jsem je viděl. Stáli před naším vagónem. Byli převlečení jako ostatní kouzelníci, ale jejich znamení zla přehlédnout nešla," řekl Neville.
Do místnosti vstoupili Dean a Seamus. Vše bylo zase jako dřív. Bavili se o famfrpálu, bystrozorství, o mudlovských věcech a dalších hloupostech. Po několika minutách na sebe upoutal pozornost Brumbál, aby mohl zahájit dnešní slavnostní večeři.
,,Vítám vás zpět v Bradavicích. Především tu vítám nové první ročníky," usmál se směrem k vystrašeným dětem.
Harry jako každý rok ignoroval zařazování prvních ročníků, dokud nezaslechl cosi neobvyklého. Moudrý klobouk po své písni promluvil.
,,Musím vás však varovati, dnes vzácná návšteva dorazí. Tento rok nebude nejlepší, přijedeme o toho, kdo je nám všem nejbližší. Další pohroma se blíží, dejte pozor! Spojme všichni své síly a zvítězíme!"
Tentokrát nastalo ve Velké síni hrobové ticho. Harry automaticky vstal, čímž si vysloužil pozornost všech studentů a učitelů. Netušil, proč vstal. Nakonec se rychle zmateně posadil.
,,Myslím, že zařazování může začít!" zvolal náhle Brumbál.
Když zařazování skončilo, ředitel opět vstal.
,,Hostina může započít!"
Nato třikrát tleskl a na stolech se objevilo jídlo všeho druhu. Jak už bylo zvykem, Ron se pustil do kuřecích stehýnek. Harry neměl sebemenší chuť na jídlo. Něco tady jednoduše nehrálo a Harry musel zjistit, co.
,,Harry měl by ses najíst," řekla mu Hermiona.
,,Nemám hlad," odsekl Harry.
,,Ještě jednou vás tu vítám," získal si Brumbál znovu jejich pozornost. ,,Chtěl bych vám představit nového učitele OPČM a tím není nikdo jiný než profesor Remus Lupin!"
Všichni ihned začali tleskat a jásat. Nedbal v potaz Remusovo divné chování.
,,Zastupovat profesora Lupina bude profesor Snape!"
Tentokrát nastalo hrobové ticho. Potlesk se ozval jen od Zmijozelského stolu.
,,Poprosil bych prefekty, aby odvedli první ročníky do svých společenských místností a se všemi pravidly naše nové studenty seznámili. Také bych poprosil šesté ročníky, aby tu zůstali," pronesl tajemně. ,,A teď šup do postele," dodal s úsměvem k ostatním.
Všichni tedy kromě šestých ročníků opustili Velkou síň. Za malou chvíli se vrátili i zbylí prefekti. Tedy Hermiona, Malfoy, Susan Bonesová a jakýsi kluk z Havraspáru.
,,Tak, jak tedy víte, šestý ročník je spíše odpočinkový. Rozhodl jsem se vám ho trochu okořenit. Poskytuji vám možnost týdenní praxe například na ministerstvu, či u svatého Munga, jednoduše kdekoliv, kam budete chtít pokračovat po bradavickém studiu. Datum je pro mě bohužel ještě neznámé. Pokud nebudete mít zájem o tuto událost, hlašte se prosím předem u ředitele vaší koleje. Toť vše. Přeji vám dobrou noc."
Nato se všichni zvedli a odešli.
,,Harry, vem si svůj neviditelný plášť a přijď do komnaty nejvyšší potřeby."