Tajemné Lži

37.kapitola-Počátek čehosi

Vše se zdálo být naprosto v pořádku, dokud...
,,Okamžitě vypadněte z mého obchodu! Oba dva! Násilí zde nestrpím!"
Než stačil Harry jakkoliv zareagovat, odhodilo ho silné a hrubé kouzlo do hrudi a po zádech vyletěl dveřmi ven z obchodu. Venku tvrdě dopadl na chladnou zem. Za malou chvíli ho následoval i Malfoy. Oba dva úpěli bolestí na zemi.
,,Za to můžeš ty, ty jeden idiote!"
,,Jen se nezblázni," procedil skrze zaťaté zuby Harry a pokusil se vstát.
Neskutečně ho bolely záda a hlava. Když tak nad tím přemýšlel, celkově ho bolelo skoro celé tělo.
,,Kvůli tobě budu muset jít na ošetřovnu," sykl Malfoy a pokusil se o totéž.
,,Asi nebudeš sám," odtušil Harry.
,,Skvělé! Vždycky jsem si přál proležet několik dní na ošetřovně v přítomnosti Vyvoleného!"
,,Můžeš alespoň v tuhle chvíli držet hubu??"
,,Ne! A kliď se mi už laskavě z cesty! Nemůžu tě ani vystát!" odsekl Malfoy a nakonec se konečně vydal pryč po svých.
,,Pitomec," šeptl si pro sebe.
,,Harry! Víc problémů už ve svým životě nenaděláš, viď?" zasmál se za jeho zády Ron.
,,Tohle je teprve začátek." vypustil nekontrolovaně ze svých úst.
Sám se nad svými slovy pozastavil, ale jeho přátelé to lehce přeslechli.
,,Ale musím přiznat, že ta rána mu do ksichtu hezky sedla!"
,,Ronalde, copak sis nevšiml, kdo tam byl?" sykla Hermiona.
,,No Snape, já vím."
,,Kde jste nechali Nevilla?" zeptal se Harry.
,,Říkal, že půjde někam s Lenkou."
,,Byli by hezký pár," zasnil se Ron.
,,Neville a Lenka?" zasmál se Harry.
,,Proč ne?" pokrčila Hermiona rameny s úsměvem. ,,Každý má právo být s kýmkoliv."
,,Jdem k Taškářovi?"
Obchod se nacházel pouze pár kroků od Medového ráje a tak za malou chvíli trio pohlíželo na regály s žertovnými předměty.
,,Mám tu pár galeonů. Nechcete se složit na ultradlouhé uši?" navrhl Ron.
,,Ne, jsou zbytečně drahé a já raději utratím své jmění za něco smysluplnějšího," zamítla ihned Hermiona.
,,Vždyť to stojí jen deset galeonů! A navíc se s tím dá odposlouchávat."
,,Koho bys tím prosím tě odposlouchával?" zeptal se Harry.
,,Co vám je? Copak nevidíte, jak moc jsou užitečný pro náš studentský život?"
,,Měl bys už konečně dospět," protočila očima Hermiona a nakonec s prázdnou odešli z obchůdku.
,,Tři košťata?"
,,Jo, potřebuju nutně máslový ležák."
Jakmile vstoupili do vyhřáté hospody, ihned je zahltila veselá atmosféra.
,,Alespoň tady to tu žije," pousmál se spokojeně Ron.
,,Najděte nějaký místo, půjdu to objednat" obětoval se Harry.
Nakonec přešel k pultu, kde si madam Rosmerta prozatím povídala s jakýmsi mužem.
,,-není bezpečný. Brzy se tu jistě něco stane a-"
Muž náhle gestem ruky ženu umlčel a hlavou pokývl k Harrymu.
,,Omlouvám se. Ach! Samotný Vyvolený přišel navštívit mou hospodu... To je mi ale pocta! Co to tedy bude?"
,,Tři máslové ležáky. A raději mi říkejte Harry," konstatoval podrážděně.
,,Opět se omlouvám," usmála se a nakonec se otočila zády k Harrymu.
,,Hele, ty Vyvo-Harry nebo jak ti to mám říkat. Tady bys být neměl. Pokud si teda vážně náš zachránce celýho světa."
Harry svraštil obočí.
,,Prosím?"
,,Všude kolem je to tu samá černá magie. Stačila by malá nepozornost a ty budeš fuč. A to doslova.," ušklíbl se muž.
,,Promiňte, kdo jste?" zeptal se zmateně.
,,Peter Galway."
,,Ach...těší mě," řekl lehce nejistě.
,,Berte má slova na vědomí," dodal naposledy tajemně.
,,Petere, přestaň otravovat toho chlapce," ozvala se konečně žena.
Zamračeně očima těkala mezi Harrym a oním mužem.
,,Tak tady to máš HARRY," poslední slovo naschvál s úsměvem zdůraznila.
,,Děkuji," pousmál se a peníze položil na pult.
,,Kdo byl ten chlápek?" zeptala se ihned Hermiona, jakmile Harry usedl ke stolu.
,,Nevím."
,,Tak proč s tebou mluvil?" zeptala se s přimhouřenými oči.
,,Hele, nebuď jak stíhačka!" zasmál se a nakonec upil ze své skleničky. ,,Byl to nějakej můj fanoušek." pokrčil ledabyle rameny.
Dívka ho se smíchem šťouchla do ramene.
Dále už jen hovořili o famfrpálu. Chlapci seznámili Hermionu se všemi pravidly a poté jí vysvětlovali různé taktiky, dokud...
,,JSOU TU!"
Jakási křičící žena ihned na sebe upoutala pozornost všech přítomných v hospodě.
,,Anno! Co se děje?" křikl zděšeně další muž.
,,Jsou tu!" opakovala naléhavě.
,,Kdo??"
,,Oni! SMRTIJEDÉ! ČERNÁ MAGIE!"
Černá magie??
V tu ránu všichni okamžitě propukli v paniku. Spoustu studentů a čarodějů se otočili směrem k Harrymu, který taktéž strnul zděšením.
,,Harry..." promluvila Hermiona, ale okamžitě se odmlčela.
Bylo to až přespříliš jasné. Osud si nevybere...
,,Musím jít," vyhrkl.
,,Ne!"
,,Copak nevidíš ty lidi? Nic jinýho mi prostě nezbývá."
,,Harry, ty nesmíš-"
Jenže to už Harry rychlým krokem zamířil ven.
,,HARRY!"
,,Harry, musíš ihned k ochrannému štítu," ozval se náhle v jeho mysli Godrik.
Ale kudy?
,,Ty přeci víš."
Skutečně to nevěděl, ale nohy ho vedly samy. Cítil, že se pomalu blíží k hranicím ochranného štítu. Ona silná magie se ho značila odpudit, ale Harry se jen tak nedal. Čím blíže se přibližoval, tím více se štít pokoušel Harryho silným tlakem zastavit, ale marně.
,,Víš, co máš udělat."
Mlčky přikývl. Rozhlédl se a když si všiml temných kouřových stínů, kteří se snažily projít štítem, obrátil se zpět. Přiložil své dlaně na štít. Ihned jím prudce projela nepříjemná bolest, která časem pomalu ustupovala. Pevně sevřel oční víčka k sobě a nahlas a zřetelně začal odříkávat formuli.
,,Da mihi potestatem, quae non ad protegat protegit Hogwarts castrum et discipuli ejus. Valida suorum tueatur."
Vše se událo neskutečně rychle. Harry pocítil, jak cosi začalo sát jeho magii, a proto byl brzy magicky oslaben. Snažil se udržet na nohou, jenže magie ho už opustila a s ní i jeho fyzická síla. Než však stačil padnout k zemi, čísi ruce ho zachytily a poté ho opatrně položili na zem. Zmateně se pokusil rozhlédnout kolem sebe, jenže celé tělo, jako by měl z olova. Avšak si všiml jakési temně černé postavy a on již nepochyboval, kdo byl tentokrát jeho zachráncem. Jeho otec následoval Harryho předešlého počínání.
,,Da mihi potestatem, quae non ad protegat protegit Hogwarts castrum et discipuli ejus. Valida suorum tueatur."
Všiml si, že se kolem štítu vytvořila další vrstva a Snape pevně tiskl čelist bolestí. Harry chtěl vstát a jít mu pomoci, jenže nedokázal pohnout pouhým prstem, natož přinutit své tělo vstát. Náhle Snape prudce ustoupil o krok od štítu, přičemž si Harry všiml, že se Smrtijedé v podobě kouře vzdálili.
,,Jsi v pořádku?" zeptal se.
,,Netykejte mi-"
,,U Salazara, jsi můj syn. Mohu tě oslovovat, jak budu chtít."
Harry překvapeně strnul.
,,Jsi v pořádku?" zopakoval znovu trpělivě.
,,Asi ne."
,,Nečekaně, proč jsi zas riskoval svůj život?" ušklíbl se.
,,Godrik mi řekl-"
,,A kdyby Godrik Nebelvír řekl, abys skočil z Astronomické věže, tak taky skončíš?"
,,Ale tohle je jiná situace! Nevěděl jsem, co to se mnou udělá!" bránil se Harry pobouřeně.
,,Zřejmě si dnes poležíš na ošetřovně," protočil očima jeho otec.
,,Počkat..." zamyslel se náhle Harry.
Snape pozvedl tázavě obočí.
,,Ti Smrtijedé vás viděli?"
,,Pravděpodobně."
,,Nebudete mít z toho problémy?"
,,To už není tvá věc," odsekl mu suše a nakonec se rozhlédl kamsi za Harryho. ,,Ach, vidím, že pan Weasley a slečna Grangerová ti již jako stateční hrdinové přicházejí na pomoc." ušklíbl se.
,,Konečně, tady na zemi to taky není zrovna nejpohodlnější," ušklíbl se Harry také.
Mávnutím hůlky, se náhle pod chlapcem objevilo nemocniční lehátko.
,,Děkuji."
,,Bylo mi potěšením," přikývl.
Hah. Tak přeci jen s ním možná bude sranda.
,,Harry! Co se stalo??" zaslechl za svými zády zděšený výkřik Hermiony.
Chtěl vstát a ujistit své přátele, že je v naprostém pořádku, ale cítil se jako hadrová panenka. Nastalo hrobové ticho. Harry poznal, že Snape jistě zarazil jeho dva přátelé svou přítomností.
,,Jsem tady dole! A jsem celkem i v pohodě!" zasmál se.
,,Mlčte, pane Pottere. Budu nucen vás odnést na ošetřovnu. Pokud budete držet jazyk za zuby, ulehčíte mi tím mou práci a nervy," promluvil již svým typicky chladným tónem.
,,Hmm..." protočil očima.
Poté se lehátko společně s ním zvedlo do vzduchu.
,,Nepřeklopím se?" zazubil se.
,,Vy mluvíte?" zeptal se nebezpečným tónem.
,,Už ne," vyhrkl spěšně.
Hermiona a Ron jim zůstali v závěsu.
,,Pane Weasley, slečno Grangerová, ocenil bych, kdybyste šli laskavě po svých. Užívejte si sobotního odpoledne venku. Pan Potter bude jistě do večeře opět uzdraven."
,,Ale-" pokusila se Hermiona.
,,Žádné ALE netoleruji."
,,Je to náš nejlepší kamarád!" vyhrkla Hermiona.
,,Tak ať je."
Hermiona se pokusila znovu cosi namítnout, ale Ron ji zadržel a nakonec jí proti její vlastní vůli odtáhl zrzek pryč.
,,Otravní Nebelvíři," odfrkl si Snape.
,,Nechci nic říkat, ale já jsem tady," ozval se opět Harry.
,,Toho bych si jistě nevšiml."
,,Tak teď už to víte."
,,Mlč."
Otráveně protočil očima.
,,To nás nikdo neuvidí?" promluvil po chvíli opět.
,,Ne, všichni jsou schovaní v úkrytech. Jediný, kdo nás může vidět, jsou členové z Fénixova řádu a ostatní profesoři."
,,A to vám nevadí?"
,,Ne, jsem přeci profesor. Musím dbát nad bezpečností svých studentů."
,,Obzvláště nad nebelvírsky arogantním Potterem," uchechtl se Harry.
,,Obzvláště na toho," přikývl bezbarvě Snape.
Harry se uculil ale nakonec na malou chvíli zavřel oči. Byl unavený.
,,Nezavírej oči," napomenul ho ihned Snape.
,,Proč?"
,,Otevři je."
,,Severusi!" zaslechli náhle hlas profesorky McGonagallové.
Harry ihned oči otevřel. Jakmile uslyšel Snapeovo otrávené odfrknutí, pozvedl obočí.
,,Ano?"
,,Pane Pottere! Co se vám stalo??"
Harrymu náhle vyschlo v krku. O odpověď se naštěstí- nebo spíše naneštěstí postaral jeho otec.
,,Hrál si opět na hrdinu."
,,Nene!" zaprotestoval ihned.
,,Je pouze magicky oslabený. Vedu ho na ošetřovnu."
,,JÁ ho odvedu," pronesla nesmlouvavě profesorka a přešla k Harrymu blíže.
,,Neměla byste náhodou kontrolovat, zda jsou studenti v pořádku?" odfrkl si Snape a přešel k Harrymu také blíže.
V jednu chvíli vypadalo, že se ti o dva o Harryho snad dokonce i poperou. Nakonec však Snape ustoupil o krok vzad.
,,Pokud vašeho studenta natolik milujete, je váš," odsekl znechuceně a nakonec odešel.
Milý otec...
,,Jak se cítíte?" ptala se ho profesorka, zatímco mířili na ošetřovnu.
,,Celkem slabě. Mám chuť spát."
,,V žádném případě nezavírejte oči."
,,Proč?" zamračil se.
,,Už byste se nikdy nemusel probudit."
Tentokrát vytřeštil oči zděšením a pokoušel se ani nemrknout. Cesta byla nekonečně dlouhá, ale nakonec se přeci jen dočkal. Sotva vyšla zpoza dveří bradavická ošetřovatelka, Harry chtě nechtě zavřel oči.
,,Ne!" uslyšel naposledy a poté se konečně poddal spánku.
Nebo snad smrti?