Devatenáctileté Arianě a sedmiměsíčnímu Jamiemu zemře máma na otravu alkoholu. Policie nejde jejich pravého tátu v Malibu kam se budou muset přestěhovat. Přijme Stark roli otce dvou dětí?
,,Tak povídej" pobídla mě Wanda. Řekla jsem jim všechno. Od toho co se narodil Jamie po naše setkání. Celou dobu tiše poslouchaly.
,,Tak to jsem nečekala" vydechla Natasha.
,,Ani já" řekla Wanda. ,,Stark je takovej zmetek" dodala. Nat zapípal mobil. Chvíi na něm něco dělala a potom to ukázala Wandě. ,,Budeme muset jít" usmála se a i s Nat po rozloučení odešla. Po asi deseti minutách jsem vzala Jamieho a šla s ním dolů. Nikdo tam nebyl.
,,Jarvisi kde je Stark?" zeptala jsem se.
,,Pan Stark jel se svými přáteli ven" ozval se. Jen jsem přikývla a pustila si televizi. Jamieho jsem dala do křesla a kolem něj dala polštáře aby nespadl. Za chvíli se ozval zvonek. Se zamručením jsem se zvedla, došourala se do chodby a otevřela. Za dveřmi stál nějaký vysoký chlap. Měl černé ulízané vlasy které skrýval pod divnou helmou s mufloními rohy. Smaragdově zelené oči byli jediné které se mi na jeho vyhublém obličeji líbili. Dlouhými prsty svíral nějakou tyčku se svítivě modrým kamenem a v druhé ruce měl něco podobné přívěsku a v tom byl zelenožlutý kamínek který taky svítil.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Je tady Stark?" zeptal se.
,,Ne, někam odjel" zakroutila jsem hlavou.
,,Kdy se vrátí?" zeptal se zase.
,,Nevím, nesvěřuje se mi" založila jsem si ruce na hrudi.
,,Počkám na něj" odstrčil mě a šel rovnou do obýváku.
,,Jasně, pojď dál" zamumlala jsem. Zavřela jsem dveře a šla za ním. Stál uprostřed obýváku a koukal na mě.
,,Poklekni" rozkázal. Tak tohle je divný.
,,Cože?" uchechtla jsem se.
,,Poklekni" zakřičel.
,,Co tady řveš?" zamračila jsem se.
,,Poklekni Midgarďanko" rozkázal zase.
,,Nejsem pes abych poslouchala tvoje příkazy" zavrčela jsem podrážděně. Přišel ke mě a vrazil mi pěstí. Tak tohle přehnal. Taky jsem mu vrazila a mu se z nosu spustila krev. Ta jeho hůlka i s přívěskem mu vypadli a já je odkopla na druhou stranu místnosti. Začali jsme se prát. Díky mému kamarádovy jsem se uměla prát docela dobře. Nakonec skončil přimáčknutý na zemi. Kolenem jsem mu klečela mezi lopatkami, ruce jsem mu držela nad hlavou a druhou rukou jsem se opírala vedle té první.
