Nalezená dcera

27- Drogy?

-DALŠÍ DEN-
,,Moje hlava" bylo první co jsem po probuzení řekla. ,,Co tu dělám?" zašeptala jsem, když jsem se rozhlédla. Byl to nejspíš nemocniční pokoj. Vytáhla jsem si všechny hadičky co jsem měla a odhodila je. Zvedla jsem se, ale musela jsem se chytnout postele, abych nespadla. Po chvíli jsem už mohla jít. Na chodbě jsem se přidržovala stěny, tak jsem došla až do pokoje. Unaveně jsem se dostala do pokoje, kde jsem si lehla do postele.

,,Jarvisi kde je Ariana?" křičel někdo po chodbě.

,,Ve svém pokoji, pane Starku" odpověděl. Aha, tak to Tony. Do chvíle se rozrazili dveře.

,,Pane bože, takový šoky mi děláš" chytl se vážně za srdce. Jen jsem se jemně usmála a přetočila se na bok. ,,Proč nejsi na pokoji?" lehce se zamračil.

,,Nechtěla jsem tam být, nemám důvod tam být" pokrčila jsem rameny.

,,Ariano, máš naražené žebra, otřes mozku, naraženou ruku a byla si pod vlivem nebezpečných drog" zakřičel.

,,Co? Kdo mě zmlátil? Drogy?" zamumlala jsem si pro sebe.

,,To bych se měl ptát já kde jsi byla, proč tě zmlátili a proč fetuješ? Jak dlouho?" sedl si ke mě na postel.

,,Já nefetuju" zakroutila jsem hlavou.

,,Nelži, měla si v krvi velké množství drog" rozhodil rukama.

,,Nelžu ti" koukla jsem mu do očí. Najednou do pokoje vstoupil Banner.

,,Jak se cítíš?" zeptal se mě.

,,Jako by mě někdo přejel válcem, prala jsem se s hulkem?" zeptala jsem se.

,,Ne, proč?" řekl nechápavě.

,,Že mám modřiny, ty žebra, ruku, otřes mozku. Jak se mi to stalo?" koukla jsem se na Tonyho a potom zpátky na doktora.

,,Co si pamatuješ jako poslední?" zeptal se.

,,Jak jsem vyšla z výslechovky a potom nechávala hlasovku Frankiemu" odpověděla jsem.

,,Ten otřes mozku asi způsobil menší výpadek paměti, mělo by se to do pár dní zpravit. Na všechno si zase vzpomeneš" usmál se a odešel.

,,Vážně si nic nepamatuješ?" zeptal se Tony a chytl mě za ruku.

,,Ne" zakroutila jsem hlavou.

,,Tak si odpočiň, půjdu to říct ostatním, večer ti donesu palačinky, jo?" usmál se.

,,Doufám že je nebudeš dělat ty" zasmála jsem se.

,,No dovol" chytl se za srdce.

,,Nic proti tvému vaření, ale než to sníst, raději bych se dobrovolně zabydlela na slunci" zachechtala jsem se na což jsem zaskučela. Auuu, moje žebra.

,,Karma je svině, co?" zasmál se a odešel.