Když jsem se vzbudila musela jsem se zvednout snad tím nejrychlejším tempem....Zvedla jsem a upadla na tvrdou zem....Zem , která byla najednou tak příjemná... Slyšela jsem hlas,,Je ti něco?" A já se smála...Nevím co se stalo....Pár posledních hodin do smrti Eveyn Dallasové.... Zbývá mi jen pár hodin na tolik věcí....Stejně jsem jich moc nestihla.....,,Nic mi není" řekla jsem a najednou jsem se rozplakala... Nechápu co se semnou děje.... Zbláznila jsem se? Co mě to najednou popadlo....Vzala jsem Adamovu hlavu a začala ho líbat...Spolupracoval....Divila jsem se...Odtáhla jsem se a vstala...Zase mi bylo dobře, a já jen koukala kolem sebe... Dokážu se usmívat i když uvnitř sebe pláču... Dokážu se smát i když mi do smíchu není....Miluju ho...Adam....,,Adame?" Zeptala jsem se a najednou jsem slyšela silnou ránu a já krvácela..... Silné krvácení vedlo ke zkolabování a změně teploty těla....Byla jsem bledá jak to jen šlo....Slyšela jsem pláč....Ale ne Adama ale....Parkera? Mého bratra....Nevěřila jsem svým uším...,,Parkere?" Zeptala jsem se z posledních sil....,,Ano Evelyn? Jsem tu pro tebe! Všechno bude dobrý jen na mě mluv ano?" A já se chytla za bolavé místo...,, Dobře.....Jak si mě našel" šeptala jsem trochu už nesrozumitelně....,, Tvůj mobil má GPS a když aktivuješ pár kódu dá se stopovat" řekl a mírně se usmál a já se usmála také....,,Je mi opravdu špatně....Parkere to bolí.... Hrozně....M-...." Umlčela jsem se...Nezmohla jsem se na jediné slovo a už mi těžkla víčka....Silou jsem je otevírala....,,Mám tě hrozně ráda" řekla jsem má poslední slova Parkerovi....,,Já tebe taky Evelyn...." Najednou jsem zavřela oči a nic neviděla....Pak zase....Ta štiplavá bolest na mém srdci.....Zvedla jsem víčka a byla v sanitce....Bylo mi hrozně špatně...,,Co se stalo....Kde je Adam a Parker?" Zeptala jsem se ženy u mého nosítka....,,Co si všechno pamatujete slečno...." Zeptala se a už se mě ptala na divné otázky....Na všechno jsem ji odpověděla ale když došla řeč na Adama a Parkera..... Mlčela....Nic neříkala...Něčí ruka mě najednou hladila po vlasech a byl to strýček Shawn.....Byl celý poškrábaný a od krve....,,Co se stalo?" Řekla jsem a uviděla jak strýček mizí z mého pohledu...Ne jako že by odcházel...On doslova mizel a měnil se ve vzduch...,,Slečno o kom to mluvíte?" Zeptala se a já jí řekla o strýčkovi a ona svěsila oči.....,,Je mi to líto ale ve vašem domu....Byly cizí lidé a ti... Měli zbraně....Přežila jste jen vy...a někdo cizí, asi dva chlapci jak vím.... Prý nějaký Adam s Parkerem....Je mi to líto....Paní a pan Mendesevi zemřeli" řekla a já začala hystericky plakat.....Co když Parker není ani můj bratr? Co když je někdo úplně cizí? Začalo se mi v hlavě dělat milion otázek.... Celý můj život v troskách....Adam bude na prášky a Parker taky.... Bože...Tak hrozný život má jen Evelyn Dallasová a celý rod Dallasů a Ryderů....Proč já?Co jsem komu udělala?....jo.... Poslední slova v mé knize...Jmenuje se ,,můj život" se kterým mi pomohli dopisi mě mamky a taťky...A jak je to dnes? Nic nového...Jen sedím v bílé místnosti s jedním velkým mřížovím oknem ... Blázinec....Jo...Své a Adamovo dítě jsem neviděla už 8 let....Je mi hrozně líto všeho co jsem udělala....Chtěla jsem se zabít....Proto jsem tedy tady ...Prý na pomoc ale mě to nejde...Nic mi nepomáhá...Ani léky natož sezení...Miluju ho a proto se snažím se léčit každým dnem ale od té doby co tu byl před 8 lety a já mu řekla že ho v životě nechci vidět že mi zkazil celý život i s ostatním......Proto jsem se rozhodla....Šla do koupelny...Vzala žiletku od sester pod záminkou že si chci oholit nohy....Jo nic lepšího mě nenapadlo....Svlékla se a vlezla do teplé skoro až horké vody a užívala si poslední minuty svého života....Vzala žiletku a jela po rukou...Jako tehdy ...Jedna rána.... Druhá..... Třetí.... Čtvrtá.... Pátá.....A každá z nich jinak hluboká ...Každá krvácela jinak.....Hodně krvácely.....Tak hodně že jsem jen slyšela křik....A pak slova....,,Pomoc..... Pomoc! Sakra...." A pak nic....Jen vzpomínky....
,,miluju tě Evelyn" řekl Zack a já se usmála,,Taky tě miluju" odpověděla jsem....Tohle jsem si říkali stále....Byla jsem na louce a já držela nůž na kterém bylo napsáno,,Volnost" a já ji vzala do ruky a zajela k břichu.....v tom jsem si na vše vzpoměla a vzala nůž a zabodla ho do země....Tím Jsem viděla jen černo...nic víc si nepamatuji....A to je můj konec....Pomyslí si všichni že jsem blázen? Asi ano....Ale už je to jedno....Jediné co po mě zbylo je pouze kniha schovaná pod mou peřinou....Doufám že ji někdo objeví....Tímhle se se vším loučím....S rodinou....S štěstím.....A hlavně s mým tělem i duší.....Bum!!! Konec !!! Jsem svině já vím....Hrozně moc vám za všechno děkuju a hlavně děkuju za každý Vote, Komentáře ačkoli pozitivní či negativní... MOC VAM DĚKUJU 😊 jste to nejlepší lidé na světě.... Prostě WOOOW 3oo+ přečtení 😘 hrozně vás Miluju a je tu 1ooo slov bez mých keců....Budu psát jinou knihu tak doufám že se bude líbit tak jako tahle.... bonusová kapitola nebude....Je mi to líto ale ne... Možná jsem vás zklamala ale už ani nevím jak by to mělo pokračovat.....Hrozně si vás vážím.... Děkuju za všechno ❤️💘 Vaše 🍉 Adél 🍉💘💘
ČTEŠ
Co je to milovat? (DOKONČENO) ✅
Teen FictionMoje příjmení bylo Rydenová ale stalo se to....Jo...Tohle říkala máma když si brala Granta,, Včera,dnes i zítra".... Mého nevlastního otce....Celý můj život se tím změnil... A proč ??? protože když se k nám nastěhoval Grant,musel se k nám nastěhovat...