Sen o dokonalosti (anorexie) ✓

Poškola

Když jsem se dostala domů, okamžitě jsem si vlezla do horké vany, kde se mi udělalo trochu líp. Mimochodem vana je jediné místo, kde mi není zima. I proto v ní trávím docela dost času. Ať to zní jakkoliv divně, na tu poškolu jsem se celkem těšila. Když tam budu jen já a Leoš... To bude ještě zajímavé. Po vykoupání jsem se snažila chvíli cvičit, ale nějak jsem se nepřemáhala. Pořád jsem byla ještě trochu vyplašená z toho, co se mi dnes stalo... Teprve, když jsem docvičila, tak mi došlo, že jsem fakt trubka, protože po cvičení jsem se musela znovu osprchovat. Ironický potlesk pro mou logiku... Po definitivním umytí jsem se už vydala spát.

Ráno jsem se probudila poměrně brzy a už mi nešlo usnout. Zkoukla jsem tedy na netu několik videí. Na youtubu sleduji hlavně beauty vlogerky, protože jsou pro mě inspirací, ať už v oblasti malování nebo oblékání. Když nastal čas, vydala jsem se do školy. Měli jsme pouze šest hodin a vzhledem k tomu, že to byly takové ty první hodiny, kde učitelé mluvili hlavně informačně, uteklo to celkem rychle. Zatímco ostatní šli po škole domů, já a Leoš jsme zůstali ve třídě. Dnes měl Leoš své tmavě modré vlasy nagelované a i když takový styl moc nemusím, musela jsem uznat, že jemu to takhle fakt slušelo. Měl na sobě volné černé dlouhé tílko a uplé tmavé džíny. Díval se zamyšleně z okna a v ruce si pohrával s elektronkou.

Asi si všiml, že se na něj dívám, protože na mě také pohlédl. Neodvracela jsem trapně zrak, jako nějaká stydlivá slečinka. Chtěla jsem, aby věděl, že se na něj dívám. Chtěla jsem, aby konečně pochopil, že mě zajímá. Leoš otevřel pusu a vypadalo to, že chce něco říct.

„Tak, mládeži, jste tu? Dobře," přerušil nás učitel, který právě vstoupil do učebny. Bez dalších slov pustil na plátno nějaký dokument, zřejmě něco, co se pouštělo včera, když jsme já a Leoš nebyli přítomní.

„Budu vedle ve sborovně," oznámil potom a odešel.

Neměla jsem rozhodně v plánu se dívat na ten trapný dokument. Pokud mě teď něco zajímalo, byl to Leoš. Dělala jsem, že koukám na dokument a přitom přemýšlela, co mu řeknu. Právě ve chvíli, kdy jsem chtěla něco říct, zazvonil Leošovi mobil. Ani nešel pryč a vzal to.

„Čau, co chceš?" pověděl Leoš.

Volající něco řekl, Leoš se zamračil a postupně odpovídal. „Na to zapomeň... Ne, fakt... Bože, nedělej si ze mě srandu... Měl bys na to zapomenout, už spolu nejsme, můžu si dělat, co chci... Myslíš, že mě tímhle nějak dojmeš? Fakt, zapomeň na mě, bude ti líp... No jo, hlavně, že ty ses při každé příležitosti lepil na Martina a já jsem tady ten špatnej... Je konec, pochop to konečně."

Dál jsem dělala, že koukám na dokument. Bylo pravdou, že teď bych se na něj ani nemohla soustředit. Potřebovala jsem vstřebat ta slova, která Leoš vypustil z úst. Zdálo se mi to, nebo byl opravdu gay?