Two Worlds ×Larry×

15

  „Tak asi ahoj." Stojí oba dva u dveří. Harry si obouvá boty a Louis netrpělivě čeká. Tato situace je mu totiž značně nepříjemná. Navíc nechce, aby dostal další „EGO UP", protože se modroočko začervená. Po chvíli se Harry vrátí do vzpřímené polohy,opatrně projde kolem něj ke dveřím. Potom se otočí čelem k Louisovi. 

„Ještě jsme si nedomluvili, kdy můžu Soffi vidět zase." Usměje se. 

„Já ti dám asi vědět po telefonu. Nevím totiž přesně, kdy mám jít k doktorovi." 

„Dobrá tedy." Přiblíží se Harry k Louisovi a dá mu malinkou pusu na líčko. Pak se s tichým "Ahoj" vydá pryč. Očarovaný Louis zavře dveře. Asi si říkáte „Teď určitě půjde do obýváku.", ale ono ne. Opře se o dveře, po kterých se sklouzne dolů. Kolena dá k sobě a hlavu na ně. Cítí na sobě, že ho zase ten parchant očaroval. Ty krásné oči, tělo, prostě všechno. Vůbec neví, co si počne. Chodit s ním nechce, protože krade auta a navíc neví, jestli vůbec spolu navzájem chtějí chodit. Pak je tady ale jedno velké, no spíš malé stvořeníčko, které mu Harryho pořád připomíná. Dříve nebo později se přece musí stát, že se spolu vyspí. Jenže to nechce. Zase na druhou stranu nemůže vymazat Soffi ze svého života, ona jediná ho dělá šťastným. Ona je takové malé sluníčko. 

 ...............

„Ahoj Loui, tak jak to šlo?" ptá se z kuchyně jeho mamka, která přišla z nákupu. Těžké tašky položí na stůl otáčející se ke svému synovi. 

„Nijak,prostě normálně." Odpoví neutrálním hlasem. Z tašky si vezme jablko a začne ho jíst. Svůj směr směřuje do obýváku na pohovku. Nehodlá se svojí matkou probírat city, když si jimi ani on sám není jistý. Už teď cítí, že celou noc neusne. Bude o tom všem přemýšlet a jelikož zjistí, že v televizi nic není, přesune se do ložnice. Soffi pěkně spinká v postýlce,ve své oblíbené poloze. On se tedy přesune na svoji postel zkoušející zavřít oči. Dobrých 15 minut se mu to daří, než mu přijde zpráva. 

„Ještě jednou ti moc děkuji, že se můžu vídat se Soffi." Louis se nevědomky usměje. 

„Nebudu ti lhát, bylo to těžké rozhodování, ale ona si zaslouží znát oba otce." Odpoví. Tímto psaní skončilo. Louis tedy odložil mobil a lehnul si. Hlavou se mu honily myšlenky jen kolem té jedné osoby. Udělal by chybu, kdyby mu dal další šanci? Měl by ho poprosit, aby nepokračoval v tom, co dělá? Jenže to by určitě neudělal. Nejsou svoji, ani spolu nechodí. Bylo by to..... divný. Soffi si zaslouží úplnou rodinu, tak proč by to pro ni neudělal? Z myšlenek ho vytrhne plačící holčička. 

 „Zlatíčko, copak ti je? Chceš papat?" vyzvedne ji z postýlky položící si ji na rameno. Samozřejmě si pod ni vzal i plýnku, kdyby se náhodou poblinkala. Společně se vydají do kuchyně. Jednou rukou Louis vytáhne malý hrnec, do kterého naleje mléko a zapne plotýnku. Soffi se zatím snaží utišit alespoň houpáním ze strany na stranu. Během toho se mléko uvaří. Naleje ho do flašky a začne Soffi krmit. Podotýkám, že všechno dělá jednou rukou, což je celkem složité. Mamku nechce kvůli každé blbosti otravovat. Napapanou holčičku položí do postýlky...netrvá dlouho a jak Louis, tak i Soffi zaspí. Zato Harry nemůže spát vůbec. Proč asi?  

Díl jsem chtěla přidat už včera, ale něco mi do toho vlezlo.

Snad se vám díl líbil 

Když tak dejte vědět do komentáře O:)

All the love....