Two Worlds ×Larry×

23.

  Když se konečně po nějaké době uklidnil, šel do místnosti s vysílačkou. Vzal jí ze země, ale pak následně ji chtěl hodit na zem nebo na cokoliv jiného. Myslel si, že vztek z něj vyprchal, ale v žádném případě. Kdyby teď byl někde jinde, určitě by si dal nějaký alkohol. Doma ho má hodně a kdyby neměl tak může zajít do jakéhokoliv podniku. Tam by však hrozilo, že bude až moc přítulný a ráno se probudí úplně vedle někoho cizího. To rozhodně nechtěl. Nechtěl ani pomyslet na to, že by Louiho podvedl. Vždyť oni jsou to jediné co má. Louiho a Soffi, sluníčko malé. Jak strašně rád by se teď podíval na její tvářičky, nádherná očička a úsměv, který překoná veškerou radost z všech ukradených aut. Až bude tohle všeho konec, musí s tím skončit.Po chvilce odbočení myšlenkami úplně někam jinam se probudil ze snění. Vysílačka pořád zabírala místo v jeho dlani. Nejraději by se neohlásil, utekl kamkoliv, ale nemůže tam nechat svoji rodinu. Zmáčkl tedy tlačítko na vysílačce a začal mluvit. 

„No tak jsem tady." 

„Výborně. Už jsem chtěl zajít k trestu. Naštěstí jsi se ozval. První úkol je takový; Asi za půl hodiny pro tebe přijede černé auto. Ty bez čehokoliv a bez výmluv půjdeš k němu. Vylezou dva chlápci, jeden ti na oči dá oči šátek, abys nevěděl, kde přesně jsi. Hrozí totiž, že by ses pokusil utéct. Samozřejmě vysílačku si vem s sebou. Na místě ti dám více informací." Pak už se neozývalo nic. Proto ji Harry odložil chvíli na stůl vedle a šel se připravit. Jako asi nebylo jak, ale kdyby nic nedělal, bylo by to ještě horší. Myslel by na to, co jim teď ten parchant asi dělá. 

------- 

Na druhé straně se ve starém hangáru schovává parta zločinců společně se svázaným Louisem, jeho mámou a Soffi, která si v klidu hrála v koutku s hračkami. Je to krásné, když jste dítě a nevíte o světě. Nevíte, co je špatné, co je dobré. Jen si hrajete, jíte, spíte a kadíte. Za to Louis to prožíval možná až moc. Neuposlechl veškeré výhružky od Marka ani jeho šéfa. Prostě měl svoji hlavu. Pořád křičel, vrtěl se, no prostě hrůza. Proto je teď zavřený v černé místnosti, má svázané ruce a roubík v puse. Snažil se ještě nějak zachránit, ale sám to po deseti minutách vzdal. Sedl si na studenou zem a začal brečet. Kéž by se s tím člověkem nikdy nepotkal. Ano sice by neměl Soffi, ale užíval by si života. Ale ne, teď je kvůli své blbosti zavřený bůh ví kde v černé místnosti. Nic nevidí ani neslyší. Společnost mu dělá jen otvor na vzduch. Jeho dcera a matka v držení neznámých lidí a Harry bůh ví kde. „Možná nás ani nehledá, jsme mu ukradeni, třeba se nás konečně zbavil." Toto je pochod Louiho myšlenek. 

Za chvíli slyší, jak se otevírají dveře. Že by naděje, že je přišel někdo zachránit? 

„Sakra zalez ženská." Z hlasu pozná, že je to jeho matka. Nepoučila se ze synových chyb a teď tu musí být taky. Nejhorší na tom všem je, že teď už vůbec neví, co se děje s jeho holčičkou.  

Napište mi váš upřímný názor do komentáře O:)

Děkuji moc (zase) za veškeré ohlasy k této povídce O:)