Two Worlds ×Larry×

19.

  Hezkou neděli

Na další den Louis vůbec nespal. Pořád se mu v hlavě honila jedna a ta samá věc. „Miluju tě." Myslel to vážně a nebo si dělal srandu? Pro Sofii by to bylo určitě super, kdyby viděla svého druhého tatínka pořád. Bude se o tom muset poradit s mamkou a Fizzy. Podívá se proto na svoje děťátko do postýlky a když uvidí, že v klidu spinká, vydá se dolů za mámou. 

„Mami? Mohl bych si s tebou promluvit? Je to dost vážné. Potřeboval bych poradit." Přijde mezi dveře kuchyně s nervozně propletenými prsty. 

„Ale jistě zlatíčko, jen tady dovařím brambory." Louis se tedy posadil na židli ke stolu a čekal." Ani ne za pět minut měla jeho mamka dovařeno a i s utěrkou si sedla naproti němu. „Tak copak tě trápí?" zeptala se smutně. Viděla totiž ztrápený obličej svého syna. 

„Mami, odpoledne tady byl Harry. No a....při odchodu mi řekl, že mě miluje. Já nevím, co mám dělat." Dal hlavu do dlaní. Jeho mamka se nahla přes stůl a svoji ruku mu položila na vlasy. Následně je začala hladit. 

„Zlatíčko....Jak už jsem ti říkala. Pokud ti vadí jenom to kradení aut, tak mu to zkus vymluvit. Třeba už s tím, ale skončil." 

„Tak dobře zkusím si s ním o tomhle promluvit." Zvedne hlavu. Při tom se roztomile podívá na Jay a utře si slzičky. „Pohlídala bys prosím Sofi? Chtěl bych to vyřešit co nejdřív." 

„Samozřejmě, že ano broučku." 

„Děkuji mami." Zvedne se ze židle mířící směrem do pokoje. Tam ze sebe sundá vytahaný svetr a obleče si černé kalhoty s bílým tričkem. Samozřejmě si vezme ještě mikinu. Poté seběhne schody, z věšáku vezme klíče od auta a otevře hlavní vchod. Za sebou ještě slyší hlas své mámy aby jel opatrně. To už ale vnímal jen okrajově. 

Ušel pár metrů a zarazil se. Auto, které tam mělo stát, tam nebylo. Vrátil se tedy domů a zeptal se Jay jestli auto někomu zase nepůjčila. Ta odpověděla záporně. Jasný, taky komu by to mohla půjčovat, když klíčky jsou tady. Jeho obavy se potvrdili. 

„Já toho blbce zabiju." Naštvaně se vydal zpět do svého pokoje pro mobil. Od tama ho vzal a mířil zase zpět. Přece jenom, nemůže telefonovat tam, kde spí jeho dcera. 

„Co se stalo?" vyděsila se jeho máma. 

„Vypadá to, že druhý otec s tím nepřestal. Před domem nemáme auto." 

„To si děláš srandu?" vyděsila se. 

„Ne bohužel nedělám." Sedl si vedle Jay a vytočil Harryho číslo. Jakmile bylo slyšet, že to vzal, začal. 

„To si vážně až tak ubohej že sebereš otci a dítěti, podotýkám tvým, auto?" 

„Loui, ale to není tak jak to vypadá." Začal se bránit. 

„Tak dobře, promiň. Rozptyloval jsi mě, aby ten tvůj parťák mohl to auto ukrást. To je snad ještě horší. Já věděl, že to „Miluju tě." Nic neznamenalo." Začnou se mu slzy vhánět do oči. Jeho mamka ho proto obejme.„

"Ale já tě opravdu miluju. Nedal bych nic na světě za vás oba. Abychom mohli být jako rodina. Že Mark ukradl auto jsem se dozvěděl, až když jsem od tebe odcházel a všiml si, že vaše auto zmizelo. Hned jsem šel k tomu idiotovi a dal mu co proto."  

Tak co na to říkáte? :O

Děkuji strašně moc za veškeré ohlasy O:)

All the love....