5. Kapitáne vydržte

133 6 0
                                    

Kapitáne ne”, vykřikla jsem do prázdna. Komandér vzal Erena a zakřičel co nejvíc to šlo.” Všichni za mnou”, jeho hlas se rozlehl široko daleko. Celá legie se otočila a všichni jsme jeli za ním a Hanji.” Kam jedem”, koukla jsem na něj.” Uvidíš”, usmál se. Tch! Hajzlík!

Po chvíli se v dálce objevila polorozpadlá základna průzkumné legie.” Nic moc”, posmutněla jsem.” Chceš radši umřít a nechat všechny ostatní zemřít s tebou”, významně se na mě podíval a pak na kapitána v mém náručí.

“Tadá”, vykřikla Hanji když jsme vjeli na menší nádvoří.” Zevnitř to vypadá ještě hůř”, nestačila jsem se divit.” Pět let tu nikdo nebyl nemůžeš čekat luxus”, poznamenal komandér a pak jsme nosili zraněné a mrtvé.

“Yumi pomůžeš mi se zraněnými”, přiběhla se ke mě Hanji.” Jasně”, usmála jsem se a už jsem ji následovala na ošetřovnu.” Potřebuji se postarat o ty těžce zraněné”, spustila hned.” Takže já jdu na ty lehčí zranění”, zeptala jsem se pro jistotu.” Jo přesně tak”, zasmála se Hanji.” Je jich hodně co”, poznamenala jsem smutně.” Jo jo”, povzdechla si.

“A jsme tady”,  rozrazila dveře.” Tvoje sekce je támhle”, nasměrovala mě.” Hanji je tam velká cedule s nápisem lehká zranění”, jemně jsem ji upozornila.” Noták Yumi nebuď ~”, volala za mnou. Zakroutila jsem nad tím hlavou.” Jen jsem se ujišťovala”, zasmála se a poplácala mě po zádech.” Tak já už půjdu určitě máte moc práce”, vymanila jsem se z jejího dosahu. Došla jsem do místnosti a radši jsem zavřela dveře.” A hele, Yumi”, ozval se povědomý hlas za mnou.

“Dobrý den kapitáne”, zamávala jsem mu, ale pak jsem svojí pozornost zaměřila na ostatní pacienty.” Stačí Levi”, pípl potichu. My si tykáme? Co? Wow! Začala jsem s ošetřováním. Většinou to byly malé tržné rány, jen pár jich potřebovalo šít. Pak sem tam byla zlomená ruka či noha. Nejhorší zranění, co tam bylo, byl otřes mozku. Pak jsem přešla k poslednímu pacientovi. Levi!

“Tak copak tě trápí”, spustila jsem znaveně.” Ty”, zašeptal. Můj výraz v obličeji šel v tu chvíli popsat výrokem ‘realy nigga’.” Teď vážně”, promnula jsem si kořen nosu. Neochotně sundal deku, kterou měl na nohách a odkryl ošklivou tržnou ránu.” Jau”, vyslovila jsem své myšlenky nahlas. Pomalu jsem došla k tašce s léčebnýma pomůckama. Vyndala jsem jehlu a chirurgickou niť. Zhluboka jsem dýchala, abych se nepozvracela.” Musím ho uspat”, mumlala jsem si pro sebe. Bože proč zrovna já jsem ta zručná na šití! Popadla jsem jehlu a uspávadlo. Nevím jak se to jmenuje nejsem doktor. Otočila jsem se na něj s proprietami v ruce.” Yumi děsíš mě”, zacouval až ke zdi.

Konečně usnul. Přišla jsem k němu a prohlížela jsem si ránu. Polkla jsem. Ránu jsem nejdřív vyčistila a pak jsem šla na šití. Rána byla hodně rozšklebená, takže šití šlo dost ztuha. Asi po hodině se mi podařilo ránu zpravit. Jsem totálně vyplivnutá. Sedla jsem si na zem ke zdi vedle Leviho a pomalu jsem začala usínat.

“Vstávej ospalče”, probudil mě nepříjemný hlas.” Proč je budíš Erwine~ vypadaj tak roztomile”, při těch slovech jsem byla hned vzhůru.” Si hroznej Erwine~”, skuhrala Hanji. Až teď jsem si uvědomila co se stalo. Ležela jsem na zemi vedle Leviho, který měl ruku okolo mého pasu a byl o mě opřený. Vydešeně jsem se postavila a odstrčila jsem ho od sebe.” Au”, postěžoval si. Odfrkla jsem si a kráčela jsem pryč.

Co to bylo? Proč mi bylo tak… pohodlně? Jak jsem tak přemýšlela, tak jsem narazila… doslova.” Au koukej kam jdeš”, ozval se nepříjemný hlas.” Taky bys mohla koukat kam deš”, stoupla jsem si a oprášila se. Mikasa si taky stoupla a nasupeně odešla.

Vyšla jsem nahoru. Vylezla jsem na střechu a sedla jsem si na špičku. Co se to se mnou děje? Přitáhla jsem si nohy k hrudi a položila jsem si hlavu na kolena. Ještě je tu jeden člověk, co mi nedá spát.” Yumi”, uslyšela jsem Arminův hlas a když jsem se otočila už se škrábal nahoru za mnou. Pomohla jsem mu se tam dostat.” Děkuju”, usmál se a nervózně se poškrábal za krkem. Seděli jsme v naprostém tichu, které Armin po chvíli protrhl.” Líbíš se mi”, vysoukal ze sebe a sklopil oči. Já to věděla!” Myslíš jako lásku”, zeptala jsem se pro jistotu. Přikývl.

Co mám dělat?
Koho mám radši?
Co mu řeknu?

Možnosti:
Levi (konec č. 9)
Armin (konec č. 7)

Jen ty rozhoduješ o svém životěKde žijí příběhy. Začni objevovat