Jen ty rozhoduješ o svém životě

5. Erene do prdele ty si fakt nemožnej, pojď

“Erene ach bože”, vykřikla jsem do prázdna. Kapitán vzal komandéra a zakřičel co nejvíc to šlo.” Všichni za mnou”, jeho hlas se rozlehl široko daleko. Celá legie se otočila a všichni jsme jeli za ním a Hanji.” Kam jedem”, houkla jsem na něj.” Uvidíš”, sykl. Tch! Hajzlík!

Po chvíli se v dálce objevila polorozpadlá základna průzkumné legie.” Nic moc”, poznamenala jsem.” Chceš radši chcípnout s tou svojí láskou”, prskl otráveně.” Narozdíl od vás nejsem totální forever alone”, nenechala jsem ho vyhrát tak snadno.” Tch”, odsekl a zrychlil.

“Tadá”, vykřikla Hanji když jsme vjeli na menší nádvoří.” Zevnitř to vypadá ještě hůř”, poznamenala jsem.” Pět let tu nikdo nebyl nemůžeš čekat luxus”, odsekl kapitán a pak jsme nosili zraněné a mrtvé.

“Yumi pomůžeš mi se zraněnými”, přisrala se ke mě Hanji.” Ugh, fajn”, odsekla jsem a neochotně jsem ji následovala na ošetřovnu.” Potřebuji se postarat o ty těžce zraněné”, spustila hned.” Takže já jdu na simulanty”, dodala jsem otráveně.” Ty si vážně jako Levi”, zasmála se. Jako odpověď jsem jí věnovala vražedný pohled.

“A jsme tady”,  rozrazila dveře.” Tvoje sekce je támhle”, nasměrovala mě.” Je tam cedule jako kráva s nápisem lehká zranění”, rozešla jsem se na místo.” Noták Yumi nebuď ~”, volala za mnou.” Hleď si svojí práce a mě ponech mému osudu”, hádala jsem se dál. Radši jsem zavřela dveře, abych ji nemusela poslouchat.” A hele, kdo přišel”, uslyšela jsem povědomý hlas za mnou.

“Nejsem tu dobrovolně Yeagare”, zpražila jsem ho pohledem. Začala jsem s ošetřováním. Většinou to byly malé tržné rány, jen pár jich potřebovalo šít. Pak sem tam byla zlomená ruka či noha. Nejhorší zranění, co tam bylo, byl otřes mozku. Pak jsem přešla k poslednímu pacientovi. Eren!

“Co ty tu vlastně děláš nemáš náhodou něco jako schopnost regenerace”, spustila jsem ironicky.” Ty mě trápíš”, pípl potichu. Můj výraz v obličeji šel v tu chvíli popsat výrokem ‘realy nigga’.” Teď vážně”, zpražila jsem ho pohledem.” Já to myslím vážně”, ohradil se. Už tam nikdo nepotřeboval ošetřit tak jsem si k němu sedla.” Ještě si mi neodpověděl co tu děláš”, zpražila jsem ho pohledem.” Chtěl jsem tě vidět”, sklopil hlavu.” Ach můj bože”, povzdychla jsem si.” Připadám si k ničemu”, začínal si velévat srdíčko.” Hlavně se tu nerozbreč”, odvrátila jsem od něj pohled.” Myslíš si že jsem k ničemu”, otočil se na mě se psíma očima.” Ne vždycky”, zvolila jsem střední cestu.

Po chvíli usnul. Vypadá tak nevinně. Ah! Na co to myslím? Koukala jsem se na něj jak spokojeně oddychuje. Pak jsem se rozhlédla po místnosti. Všichni spali. Pomalu i mě začala přemáhat únava.

“Vstávej ospalče”, probudil mě nepříjemný hlas.” Proč je budíš Levi~ vypadaj tak roztomile”, při těch slovech jsem byla hned vzhůru.” Si hroznej Levi~”, skuhrala Hanji. Až teď jsem si uvědomila co se stalo. Ležela jsem na zemi vedle Erena, který měl ruku okolo mého pasu a byl o mě opřený. Vyskočila jsem na nohy a odkopla ho od sebe.” Au”, postěžoval si. Nasraně jsem si odfrkla a kráčela jsem pryč.

Co to bylo? Proč mi bylo tak… pohodlně? Jak jsem tak přemýšlela, tak jsem narazila… doslova.” Au koukej kam jdeš”, ozval se nepříjemný hlas.” By ses neposrala Ackermanová”, stoupla jsem si a oprášila se. Mikasa si taky stoupla a nasupeně odešla.

Vyšla jsem nahoru. Vylezla jsem na střechu a sedla jsem si na špičku. Co se to se mnou děje? Přitáhla jsem si nohy k hrudi a položila jsem si hlavu na kolena. Ještě je tu jeden člověk, co mi nedá spát.” Yumi”, uslyšela jsem Arminův hlas a když jsem se otočila už se škrábal nahoru za mnou. Pomohla jsem mu se tam dostat.” Děkuju”, usmál se a nervózně se poškrábal za krkem. Seděli jsme v naprostém tichu, které Armin po chvíli protrhl.” Líbíš se mi”, vysoukal ze sebe a sklopil oči. Já to věděla!” Myslíš jako lásku”, zeptala jsem se pro jistotu. Přikývl.

Co mám dělat?
Koho mám radši?
Co mu řeknu?

Možnosti:
Eren (konec č. 5)
Armin (konec č. 1)