Jen ty rozhoduješ o svém životě

2. Přece neopustím bratra, risknu to

Stála jsem jako opatřená, když titán požíral tělo mamky. Nevydržela jsem to a běžela jsem za bratrem.” Yumi, Yumi tady jsem”, uslyšela jsem Christiana. Měl nohu zaklíněnou pod troskama. Pomohla jsem mu ven. Otočila jsem se a stála jsem tváří v tvář titánovi.” Běž, utíkej”, křikla jsem na Christiana a on poslušně odběhl. Stála jsem pevně, a přesto se mi klepala kolena. Titán mě chytil do ruky a ukousnul mi nohu.

Křičela jsem bolestí na celé kolo. Čekala jsem na smrt. Ale ta nepřišla. Najednou se titán zřítil k zemi a těsně před tím než jsem dopadla mě chytil jakýsi muž s havraními vlasy a hadíma očima.” Příště si nehraj na hrdinku”, odsekl zatímco mě někdo ošetřoval. Ta slečna mě pak odnesla na loď s bratrem v závěsu.

“Yumi ty žiješ”, Jeanův hlas zněl jakoby byl kilometry daleko. Pomalu jsem otočila hlavu. Stál tam se svojí matkou.” Kde je tvoje matka”, zeptal se a rozhlížel se okolo, jestli ji nezmerčí. Propukla jsem v zoufalý pláč. Vzali to jako právoplatnou odpověď a ponechali mě mému osudu. Pomstím ji! Za každou cenu ji i tátu pomstím! Vyhladím je do jednoho! (Copak zní to podvědomě?😂😜)” Neboj Yumi my to zvládnem”, utěšoval mě bratr.

Dovezli nás do bezpečí. Seděla jsem na betonové zídce a čuměla do prázdna.” Erene musíš jíst nebo zemřeš”, ozval se dívčí hlas opodál. Plesk! Tohle mě donutilo se otočit. Stála tam černovlasá dívka a cpala brunetovi do pusy kus chleba. Počkat jaktože mají chleba! Co je to za protekci! Koukla jsem na Christiana a on se zvedl. Brunet ten chleba zahodil, tak ho popadl a mazal zpátky za mnou.” Hej ty vrať se”, volal blonďák, kterého jsme si předtím nevšimli.

Chleba jsme si dali napůl.” Tak tohle si vypiješ”, zavrčela černovláska.” Mikaso nech to být, nevidíš, že je zraněná”, zatarasil jí cestu brunet.”Ale Erene”, chytla ho za ramena. Aha! Takže Mikasa a Eren. A jak se jmenuje ta bloncka?” Nejsi moje sestra ani moje matka tak mi přestaň říkat co mám dělat”, rozkřikl se Eren. Provinile jsme sklopili hlavy.” Promiňte, ale my měli hlad, poslední týden naše jediné jídlo byla hrachová polévka”, vzlykala jsem.” A my jako hlad nemáme”, odsekla Mikasa. Blonďák ke mě přišel.” Nedělej si starosti oni se takhle hádají pořád”, položil mi ruku na rameno.” Jinak já jsem Armin”, pousmál se.” Yumi” opětovala jsem úsměv.” Christian”, prskl bráška.

Jsem rozhodnuta! Jdu do průzkumné legie!

Dnes byl první den tréninku. Po očku jsem si všimla Jeana. Pak jsem ale uviděla i někoho dalšího. Viděla jsem Erena, Armina a Mikasu. Wow. Nasadila jsem kamenný výraz, ale moc mi to nešlo. Dostala jsem falešnou nohu a docela s ní už umím zacházet.” A co ty si zač ty prcku”, křičel na mě ten nerudný plešoun. Pozvedla jsem hlavu a probodla jsem ho pohledem.” Yumi Meisen”, odpověděla jsem nervózně.” Tak to ty určitě po otci nejsi”, křičel dál. Zaťala jsem ruku v pěst

Plešoun pokračoval k dalšímu člověku. Pak tam ještě seřval jednoho týpka za to, že pozdravil špatně a jednu holku za to, že jedla bramboru. Nejvíc mě překvapila odpověď Jeana. Prý, že chce žít v bezpečí za zdmi. Zbabělec!

Nástup skončil.” Kde se tu bereš Yumi”, přispěchal ke mě Jean.” Pomstít rodiče”, odsekla jsem.” Ach tak”, kývl uznale.” Si zbabělec”, povzdechla jsem si.” Ne ne”, ohradil se.” Někdo, kdo se stává vojákem, aby se mohl schovat, je zbabělec”, prskla jsem a kráčela jsem pryč.

“Ahoj Yumi”, přiběhl za mnou Armin, Eren a kousek za nimi stála Mikasa.” Nevěděl jsem, že jdeš taky”, ptal se zmateně Eren.” Co noha”, poznamenal Armin.” Dobrý”, zasmála jsem se a poklepala na mojí falešnou nohu.” Titáni mi vzali rodiče a za to je vyhladím a nic mě nezastaví a Christian jde s další várkou”, odpověděla jsem Erenovi.” To je správný přístup”, zajásal Eren a ďábelsky jsme se usmáli.” A co ty Armine, kam půjdeš”, odvrátila jsem svůj pohled na blonďatého chlapce.” Jdu do legie”, pípl potichu.” Jsi si jistý”, zeptala jsem se nejistě. Přikývl. Povzdechla jsem si. Mikasa nás jen pozorovala.” Erene jdem na večeři”, naléhala Mikasa. Nakonec jsem šla s nima. Mikasa nevypadala nadšeně. Mlčky jsem šla s nimi.

Sedla jsem si kousek od nich. Eren vyprávěl jaké to bylo v Shiganshině, v distriktu, kde to začalo. Taky přišel o matku. Po večeři se šlo spát.

Trénink probíhal celkem v pohodě. Balanc na prostorovém manévrování mi nedělalo problém stejně jako boj na blízko. Měla jsem celkem obavy o Erena při balancu, ale nakonec to zvládl taky.

Nastal opět večer a my seděli u společné večeře. Najednou jsem uslyšela zvuk hádky. Otočila jsem se a už jsem jen zahlédla jak Eren sundal Jeana. Zvedla jsem se a přišla jsem až k nim.

Koho podpořím?
Budu stát při svém starém kamarádovi?
Nebo se postavím za člověka, se kterým si dobře rozumím a máme stejné nazory?

Možnosti:
Budu stát při starém kamarádovi
Chci nové přátele, radši se zastanu Erena