V rychlosti jsem sebou hodila na postel. Dnešek stál opravdu za hovno... Proč jsem tak neschopná? Nesnáším sama sebe za to, jaká jsem!
Vstala jsem ubrečená z postele a vydala se do koupelny. Prolezla jsem snad všechny skříňky a šuplíky a v tom posledním jsem konečně našla to, co jsem chtěla. Žiletku. Jediná moje úleva. Dlouho jsem se neřezala, ale už to nedávám. Potřebuju se uvolnit a na všechno na chvíli zapomenout.
Vzala jsem ji do ruky a přiložila. Pomalu jsem táhla a cítila tu bolest, která mi tak moc chyběla. Ta úleva je nepopsatelná. Takto jsem potáhla asi třikrát a radši jsem toho pro dnešek nechala. Uklidila jsem po sobě a šla si dát sprchu.
Po sprše jsem mohla jít konečně spát. Spánek jsem potřebovala jako sůl..
Upozornění:
Prosím vás, to, že se tady vyskytuje sebepoškozování neznamená, že si budete ubližovat taky! Berte to prosím s nadhledem ano? Nejsem za vás zodpovědná, proto vás předem upozorňuji, ať vás nic takového nenapadne🙏😏 Děkuji.
ČTEŠ
Tajemný | CZ ✔
Short Story,,Proč si pořád tak tajemný! Štve mě, když vím, že přede mnou něco tajíš!" ,,Jsem tajemný, protože mi to takto vyhovuje. Pokud s tím máš problém, můžeš jít." ,,Toto nemyslíš vážně!" ,,Myslím to smrtelně vážně." ,,Trhni si!" 🔓500 reads
