kapitola osmá

132 9 0
                                    

Zase ve škole... Jak já to tady nenávidím. Celý svět nenávidím! Všechno je pořád tak nespravedlivé. Každý den umře minimálně jeden člověk. Proč? Proč za vše vždy můžou nevinní lidé! Vždyť si to nezasloužila. Nikdy nikomu nic neudělala, tak proč zrovna ona? Tak ráda bych si to s ní vyměnila...

,,Kate!"

No ten tu chyběl...

,,Co! Co po mě zase chceš?"

,,Já... Přišel jsem se ti omluvit za ten včerejšek. Přiznávám, choval jsem se fakt jako kokot."

,,Prosím?"

,,Slyšelas ne?

,,Ty. Ty se mi omlouváš?"

,,Jo, ale asi s tím přestanu, protože to očividně nezabírá."

,,Já jen... Jsem zaskočená."

,,Mohl bych ti to nějak vynahradit?"

,,Jak jako?"

,,Třeba... Přijala bys pozvaní na kávu?"

,,Fajn. Ale jen výjimečně."

,,Ok."

Usmál se a chytl mě za zápěstí. Sykla jsem bolestí a on se na mě zvláštně podíval.

,,To jsem tě tak moc stiskl?"

,,Ne, to je dobrý. Promiň."

,,Odhrň rukáv."

,,Cože?"

,,Odhrň ten rukáv!"

,,Ne."

Stejně mě neposlechl a rukáv mi odhrnul. Svraštil obočí a upřel na mě svůj pohled.

,,Proč sis to udělala?"

,,To tě nemusí zajímat!" vyprskla jsem na něj.

,,Ale mě to kurva zajímá! Tak proč?"

,,Nebudu ti to říkat."

,,Bylo to kvůli mě, že jo..."

,,Já..."

K tomu jsem neměla co říct. Jako bych najednou neuměla mluvit. Bylo to kvůli Noahovi?

Tajemný | CZ ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat