Ráno jsem se probudila s monoklem. Fakt úžasný... Copak můžu jít takhle do školy? Vzala jsem si potřebné věci a zavřela se do koupelny. Před zrcadlem jsem si začala nanášet vrstvu make-upu. U mě opravdu nezvyk, jelikož make-up nepoužívám. A to vůbec. Vlastně ani nevím, jak se mi dostal do kosmetické taštičky.
Po té velmi nudné a únavné činnosti jsem se zašla dolů něčeho najíst a mohla jsem vyrazit do školy. Samozřejmě pochybuju, že se se mnou Noah vůbec bude bavit. Proč mě to vlastně mrzí? Ať si dělá co chce, nezajímá mě. Nevím, proč takhle vůbec vyváděl.
Do školy jsem přišla přesně na zvonění. Rychle jsem vyběhla schody do patra a zamířila do třídy. Samozřejmě tam učitelka už byla...
,,Omlouvám se, zaspala jsem." I když jsem byla jen líná jít rychleji, ale to nevadí.
,,Posaď se. Za chvilku si tě vyzkouším."
No skvělý. Posadila jsem se na své místo, otevřela sešit a pokusila se něco pochytit z minulé látky. Samozřejmě mi to bylo houby platné.
,,Katie, pojď k tabuli."
,,Já to neumím paní učitelko."
,,Nemáš chodit pozdě!"
,,Hm... Tak mi prostě dejte tu pětku a ušetřete nás obě té námahy."
,,Ty budeš ještě drzá jo?"
,,Proč ne. Stejně mám den na hovno."
,,Tak a dost! Okamžitě běž do ředitelny!"
Jen jsem protočila očima a vyšla ze třídy. To by to ale nebylo ono, kdybych do někoho cestou zase nenarazila. No hádejte kdo to asi byl...
😂😂😂 To jsou mi ale náhodičky
ČTEŠ
Tajemný | CZ ✔
Short Story,,Proč si pořád tak tajemný! Štve mě, když vím, že přede mnou něco tajíš!" ,,Jsem tajemný, protože mi to takto vyhovuje. Pokud s tím máš problém, můžeš jít." ,,Toto nemyslíš vážně!" ,,Myslím to smrtelně vážně." ,,Trhni si!" 🔓500 reads
