Katie
Po silném nárazu už si nic nepamatuju. Unesli mě? Jsem mrtvá? Kde vlastně jsem?
Pomalu jsem otevřela oči a rozhlédla se kolem. Takže mrtvá nejsem... Neskutečně mě zabolela hlava tak jsem nepatrně zakňučela. Nepamatuju si, že by mě někdo někam nesl, takže nevím jestli jsem u toho co mě honil nebo u někoho úplně jiného. Doma nejsem, to vím jistě.
Chvíli jsem se ještě rozhlížela kolem a přemýšlela, dokud se neotevřely dveře. Trhla jsem sebou a podívala se kdo přišel.
,,Ahoj Katie, jak se cítíš? Nebolí tě něco? Jsi v pořádku? Nemáš žízeň nebo..." byl to Noah, nebo Connor. To je jedno.
,,Ne, jsem v pořádku... Aspoň myslím. Kde to jsme Noahu... Connore... nebo jak se vlastně jmenuješ. Jasně jsem ti naznačila, že už s tebou nechci nic mít."
,,Ale já s tebou ano Katie! Měl jsem strach, že se ti něco stane, tak jsem tě šel hledat. Kdybych nepřišel, tak bys teď byla kdo ví kde! Kdyby se ti kvůli mě něco stalo... Znovu už bych to nezvládl."
,,Znovu? Nikdy předtím se mi nic takového nestalo..."
,,Tobě ne... No, ale abych ti upřesnil to jméno... Jmenuju se Connor."
,,Proč si mi lhal?"
,,Bál jsem se... Víš, jednou jsem udělal něco strašného a neodpustitelného a doteď toho lituju. Neznala si mě, tak jsem se představil jinak... Opravdu jsem nechtěl aby ses to dozvěděla takhle.."
,,A dozvěděla bych se to vůbec někdy?"
,,Nejspíš ne..."
,,Takže bys byl schopnej mi lhát celou dobu našeho zkurvenýho přátelství!"
,,Vážně mě to mrzí Katie."
,,To není odpověď!"
,,Neřvi po mě jasný! Mrzí mě to kurva!" Zakřičel tak nahlas, že jsem se ho bála.
,,..."
,,Omlouvám se... Sakra! Tohle se nemělo stát... Ne teď... Musíš odejít."
,,Fajn, stejně už jsem chtěla jít."
,,Tak běž, hned!"
Jen jsem se na něj podívala a odešla pryč. Nechápu co to do něj vjelo.
V půlce cesty jsem si vzpomněla, že jsem u něj nechala telefon. Otočila jsem se a šla zpátky.
Před dveřmi jsem se chystala zaklepat, ale uslyšela jsem obrovskou ránu, jakoby se něco rozbilo. Zabušila jsem na dveře, ale nic se nedělo. Vedle bylo pootevřené okno, tak jsem ho otevřela dokořán a prolezla. To co jsem viděla mi doslova vyrazilo dech.
ČTEŠ
Tajemný | CZ ✔
Short Story,,Proč si pořád tak tajemný! Štve mě, když vím, že přede mnou něco tajíš!" ,,Jsem tajemný, protože mi to takto vyhovuje. Pokud s tím máš problém, můžeš jít." ,,Toto nemyslíš vážně!" ,,Myslím to smrtelně vážně." ,,Trhni si!" 🔓500 reads
