kapitola patnáctá

127 7 0
                                    

Rychlostí blesku jsem vyběhla z ředitelny a zamířila ven. Nemám tušení, kde by mohli být. Možná bych jeden nápad měla. Park.

Rozběhla jsem se jak nejrychleji umím a pomalu se blížila. Už z dálky jsem poznala dvě postavy. Noah a Jeremy. Už se do sebe pouštěli.

,,Dost!" Noah se na mě vyděšeně podíval, ale to neměl dělat, protože Jeremy využil příležitosti a jednu mu uvalil.

,,Nee! Jeremy přestaň!"

Chtěla jsem jít za ním, ale Jeremy mě shodil na zem. Noah nevypadal vůbec nadšeně.

,,Ty... Jeden zasranej hajzle!"

Pomalu se pokusil zvednout, ale Jeremy ho kopl do břicha. Do očí se mi nahrnuli slzy. Noah ležel bezhybně na zemi a Jeremy do něj nepřestával kopat.

,,Jeremy nech ho! Vždyť ho zabiješ!"

,,O to mi jde!"

,,Prosím nech ho! Udělám cokoli!"

,,Říkáš cokoli?"

,,Ano..."

,,Fajn. Zítra přijď ke mě."

Řekl a odešel. Okamžitě jsem se plazila k Noahovi.

,,Noahu slyšíš mě? Noahu! NOAHU!"

Neváhala jsem a zavolala sanitku. Přijeli za pět minut a nabrali ho do sanitky. Naštěstí mě vzali sebou.

,,Noahu... Tak moc mě mrzí, že si kvůli mě teď tady..."

Jen ležel. Nic neříkal, nehýbal se. Tohle se nemělo stát.

,,Doktore?"

,,Ano slečno?"

,,Bude v pořádku?"

,,To ještě není jisté..."

Málem jsem se zhroutila. To kvůli mě je tady. To já za to můžu...

,,Noahu... Musíš se probudit. Prostě musíš."

Tajemný | CZ ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat