Ruská ruleta [OPRAVUJI]

DENÍK CONORA MOONA 4. 1. 1972

PRO DNEŠEK TAKOVÁ VÍCE POVÍDACÍ ČÁST, PODOBNOU CHYSTÁM I NA ZÍTŘEK. DOFÁM, ŽE SE VÁM BUDE LÍBIT. MIMOCHODEM, DNES JSME ZNOVU DOSÁHLI PÁTÉ PŘÍČKY V KATEGORII MYSTERY/THRILLER, MOC VÁM ZA TO DĚKUJI!!!!

,,Požaduji vysvětlení!" vyhrkl jsem na Phillipa.

,,A jaký zase?" ptal se mě dál, jakoby nechápal.

,,Proč kurva střílíš do Dylena?! Víš, že ho potřebujem!"

,,Naštval mě," odvětil. ,,Otravný byl vždycky, ale čekal jsem, že když mu je patnáct, tak přestane bejt tak blbej."

,,Tobě je dvaatřicet a si blbej pořád. Neměl by ses naučit ovládat?" skoro jsem na něj řval, už mě štvala ta jeho choleričnost a neovladatelnost.

,,To je snad moje věc, ne?"

,,Byla by to tvoje věc," už jsem byl strašně naštvanej. Postupně jsem zvyšoval hlas. ,,Kdybys mi tady nestřílel děcka, za který já mám prachy, a ty taky. Takže se laskavě zklidni, nebo to budeš ty, kdo příště dostane slepým do nohy." Konečná slova jsem na něj už řval.

,,Buď rád, že v tomhle svinstvu vlastě jedu!" vyhrkl na mě nevděčně. ,,Klidně ti můžu říct, že s tímhle končím a vypadnout!"

,,Ne, to nemůžeš," ujistil jsem ho. Chvilku se na mě nevědomě díval, nechápal, proč by takové právo mít nemohl.

,,Jak to?" zeptal se.

,,Víš toho až moc. Kdybys řekl, že končíš, tak tě zastřelil, a rozhodně to nebude slepákem," ujasnil jsem mu a se zastavením jsem se na něj otočil. ,,Co, chceš dát výpověť?"

,,Ani ne," odsekl a znovu se rozešel chodbou.

Dneska jsem naplánoval schůzku, musel jsem s nimi do jasnit novou disciplínu a vyřešit ty problémy, které se kolem nás stále tvoří. Vzal jsem proto do ruky vysílačku, kterou jsem měl pověšenou za opaskem a zmáčkl jedno z tlačítek.

,,Všichni do kanclu, svolávám poradu," sykl jsem do vysílačky a znovu jí zahákl za opasek.

Najednou vysílačku zachraptěla a ozval se v ní hlas Kate.

,,Conore, na poradu přijedeme s Bonnie později, dostali jsme se do zácpy k vůli bouračce."

,,Ok," znovu jsem sykl do vysílačky. ,,Vezete někoho?"

,,Ne, nic nikde. Nějaký kluk, jen co uviděl, že se k němu blíží dva lidi v černém běžel k mamce a tý jsme musely dlouze vysvětlovat, že mi ho vlastě nechtěly vzít. Lidi si je už líp hlídaj, Conore."

,,A co opuštěný hřiště, tam jste byly?" znovu jsem se zeptal. Opuštěné hřiště nikdy nezklame, vždycky se tam najde nějaký dítě bez rodičů.

,,Ne, dnes jsme to šly spíše obejít kolem nějakých jiných parčíků, jestli někde není ještě nějaký podobný park."

,,Fajn, tak potom přijeďte," promluvil jsem ještě do vysílačky a znovu si jí dal za opasek.

,,Něco jsem zaslechl," řekl Phillip, když už jsme byli skoro u kanceláře.

,,A co?" zvědavě jsem se na něho ohlédl.

,,Prý královna svolala senát," čekal jsem, že toho bude více, ale on čas od času mluvil tímto zvláštním způsobem, kdy celou zprávu dořekl až po několika frekventovaných větách.

,,A?" čekal jsem, že toho bude více, tak jsem ho zkusil do toho mluvení lehce popostrčit.

,,Šušká se, že se tam budou probírat ty únosy, dokonce to prý i sama královna naznačila."

,,Kecy!" upomenul jsem. ,,Královna má dost starostí s něčím jiným, nás by řešila jen v krajní nouzi nudy."

,,Jen aby," připomenul a otevřel dveře do kanceláře, ke které jsme v době svého hovoru došli. Předběhl jsem Phillipa a vkročil jsem do kanceláře jako první, několik míst již bylo zabraných.

Trošku jsem se lekl, když jsem z temné uličky uviděl náhle křiklavě růžovou na všech stěnách a místo poničeného stolu krásně nový s ubrusem a vázou.

,,Georgie, tys nic lepšího na práci neměla, než to tady krášlit?" vyhrkl jsem na tlustší mladou ženu s dlouhými vlasy.

,,Víš, na rozdíl od těch děcek dole já nejsem ve vězení a tak se tady tak nechci cítit. Je to za moje prachy, takže to neřeš." odsekla mi Georgie naštvaným tónem.

,,Jasně," posadil jsem se ke kulatému stolu. ,,Ale na stole chci mít čisto." Jedním gestem jsem zrovna přes volnou židli smetl vázu na zem. Na zemi se porcelán, z čehož byla vyrobena, rozbil a voda, jež ve váze byla se nasákla do nového koberce.

,,Tak je to lepší," ujistil jsem Georgie a ta jen naštvaně propletla ruce na hrudi. ,,Kdo a proč nám tady chybí?"

,,Craig nemůže, je nemocnej," sykl Joseph, mladý, zakrslý trpaslík, jak mu já s oblibou říkám.

,,O Kate a Bonnie vím, už mi to řekli, ale pokud dobře vidím, a nesnažte se mi říct, že ne, tak tady chybí lidí pět, kdo jsou zbylí dva a proč nepřišli?"

,,Chybí tady ještě Holly," sykla Beth. ,,Na dnešek má již něco zamluveného."

,,A to mi to nemohla říct předem?" naštvaně jsem po Beth hodil pohledem, ale jí to očividně nijak neznepokojilo."

,,Mně to řekla dnes ráno, nevím, proč to neřekla i tobě," a nevědomě pokrčila rameny.

,,Kdo dál?" snažil jsem se to z někoho dostat, ovšem nikdo nevypadal na to, že by to věděl.

,,Takže nikdo nevíte, že Jack musel na ňákej večírek?" všichni po mé větě zmlkli. Hlavně, že jim to všem Jack říkal, pomyslel jsem.

Měl jsem však v plánu jiné věci a tak jsem mávl na Phillipa, který z jednoduché skříně přinesl několik papírů.

,,Díky," poděkoval jsem a převzal jsem si od něj papíry. ,,Takže, potřebujeme domyslet zítřejší disciplínu, včera jsme se nad tím zastavili. Shrneme si, co máme. Disciplína bude jako obvykle pro dva. Budou mít za úkol rozdělat oheň za pomocí luku a klacku a zapálit provázek, který povede k tomu druhému a zapálí svíčku. Co bude dál? Chci od vás návrhy."

,,Mohl by na druhé straně u svíčky," začala Beth. ,,Stát někdo z nás v kukle a mířit na něj revolverem. Jakmile by se svíčka rozsvítila, toho druhého by zastřelil."

,,To není špatný nápad, tohle bude utrpení na hovno. Zastřelení patří do ruské rulety, ne do takovýdleho adrenalinu," řekl Ross, já musel jen souhlasit.

,,Ross má pravdu, tady chceme utrpení nezávislé na čase," řekl jsem a znovu se nad tím zamyslel. Není to špatný nápad, ale chtělo by to větší utrpení a napjetí.

,,Tak bychom je mohli potom uvařit," řekla znovu Beth. Její typický, když jeden nápad neuspěl, vymyslet ještě horší!

,,Zas tolik času nemáme," namítl Phillip. ,,Jak dlouho trvá, než se čkolěk uvaří? Dvě hodiny? Potřebujeme zábavu pro lidi do půl až hodiny. Tohle je moc dlouhý."

,,Phillip máš sice výjimečně pravdu, ale nechal bych si to jako záložní plán," prohlásil jsem.

,,Tak já už nevím, vždyť tady vymýšlím nápady jenom já! Co takhle to dítě upálit, nebylo by to lepší?" Beth už vypadala docela naštvaně, ale její nápad se docela zlepšil.

,,To nezní špatně! Postavíme jim tam hranici na které to budou rozdělávat. Ale místo do svíčky by vedla do kanystru s benzínem a tak by se hranice zapálila. Super Beth, tomu říkám dobrý nápad!" povzbudil jsem jí slovy a ona na mě nevědomě hleděla. Asi jí překvapil můj obdiv pro její nápad.

,,Pravda, to by se dalo," připustil Ross. I ostatním se nápad zamlouval.

,,Takže domluveno," řekl jsem. ,,Postavíte tam hranici a vezmete někde kanystry s benzínem. Trochu benzínu vylejem na hranici, ale jen na zadní část, aby daná oběť nerozdělala oheň a neuhořela. Pořiďte klece, které připevníte k zemi. To proto, aby oběť neutekla. Pro dnešek tedy konec. Phillipe, jdi nakrmit děcka!"