Ruská ruleta [OPRAVUJI]

DENÍK CONORA MOONA 8. 1. 1972

Předem bych se ještě hrozně moc chtěla omluvit za dlouhou pauzu. Teď, když už se příběh blíží ke konci bych měla vydávat s větší pravidelností. Snad se mi to tedy i povede. Děkuji za pochopení.

Nervózně jsem přecházel po místnosti a čekal na brnění telefonu. Už to byla půl hodina!

Bylo mi jedno, jak dlouho budu čekat, hlavní bylo, aby tu holku našli! Kdyby zdrhla, mohlo by to mít příšerné následky.

V kapse mi začal vybrovat telefon. Okamžitě jsem tam pro něj sáhl a přijmul hovor.

"Tak co?!" vyhrkl jsem.

"Nenašli jsme ji," odpověděla Kate. "Netušíme, ani kdy mohla utéct, ale pokud to bylo tak, jak říkal Craig, měla ji najít spíše Georgie s Peterem, co po nás čistili les. V tuhle hodinu už bude nejblíž za lesem."

"Do prdele! Ale za tím lesem je policejní stanice, co?"

"Jo, je. Možná ji minula a šla dál - i tak bude už v tom městě co je ještě trošku dál."

"Takže už v podstatě můžeme počítat s tím, že o nás už někdo ví," prohodil jsem.

"No, je tady ještě možnost, že v ji něco sežralo, nebo po cestě prostě nějakým způsobem chcípla," snažila se odlehčit situaci Kate.

"Jo, jasně. A kolika procentní je asi tak šance, že ji sežere veverka nebo spadne do králičí nory a zhebne tam?! Víc než nulová! Prostě sme v prdeli, tak proč to neříct rovnou!" zařval jsem a telefonem hodil na zem. "Sakra!"

Přecházel jsem po místnosti a přemýšlel, jak z toho ven. Už to možná ani nešlo. Měl jsem toho nad hlavu. Ale Kate měla možná pravdu - ta holka mohla někde chcípnout cestou. Mohlo se jí stát cokoliv! Zatím to na to tedy vypadalo.

Sledoval jsem čtyřiadvacet hodin televizi a poslouchal rádio. Nikde nehlásili nic, co by nás mohlo prozradit. I tak jsem se neskutečně bál.

Jak jsem přecházel po místnosti, zahlédl jsem náhodou přes okno Phillipa. Bavil se tam s jedním z řidičů - nevím, kdo z těch všech to byl. Každopádně Phillipovi něco dával. Ten pokýval hlavou, otočil se na podpatku a odkráčel zpět do domu. Skoro jsem ho ani neslyšel otevřít a zavřít dveře.

Phillip byl vážně blbec a choval se všelijak divně, ale tohle bylo i na něj dost divný. Chvilku jsem mu ještě nechal náskok a potom se za ním vydal do patra domu.

V patře byla tma a ticho. Občas tuto klidnou atmosféru vyrušil nepatrný zvuk. Podle něho jsem došel až za Phillipem a nahlédl jsem do pokoje. Nic jsem neviděl. Pak mi došlo, že se jedná o ten pokoj, co má na jedné straně prázdný rám od dveří ze kterého lze projít do další místnosti.

Pomalu jsem se téměř doslova plížil  k rámu.

"Sakra! Do prdele! Kurva!" Z pokoje se ozývaly různé zvuky - všechny ale byly dost tlumené, jako by Phillip nechtěl, aby ho někdo slyšel.

Nedokázal jsem překonat zvědavost a vešel jsem do dveří. Balil si do kufru. Všude kolem se válela trička a kalhoty. Nějak mu to do kufru nešlo složit a hrozně se u toho rozčiloval.

"Co si myslíš, že děláš?!" zeptal jsem se a přistoupil k němu blíž. Phillip sebou škubl a naopak odstoupil.

"Ehm... no... přerovnávám si věci ve skříni," odpověděl rychle a bez rozmyšlení.

"Jasně, to ti tak budu věřit. Takže teď pravdu. Proč si sakra balíš?"

Phillip se zamyslel, ustaraně oddechl a znovu nadechl.

"Fajn. Craig byl ve vedlejší vesnici. Všude jsou tam vyvěšený tyhle plakáty," řekl Phillip a vytáhl z kapsy od bundy pomuchlaný papír. Rozložil ho a podal mi ho. Vzal jsem to do ruky a prohlédl si to. Stálo na něm vyzvání k udání mě a Phillipa. Byl tam náš popis, jména a ilustrační fotky. Přidaná byla i rozmazanější SPZka.

"Sakra," zašeptal jsem.

"Jo, sakra. A nejhorší na tom je, že Craig tam jel s autem s touhle SPZkou. Můžeme už skoro počítat s tím, že tady do pár dnů máme poldy."

"Takže ta zrzka se přece jen dostala pryč. Do prdele! Co budem sakra dělat?!" křičel jsem.

"Nevím, můžem se zbavit a odjet-"

"Odjet? Odjet?! To, že tady byl tenhle barák byla neskutečná klika," křičel jsem na Phillipa a u toho trhal plakát. "o žádnym jinym nevim! A ještě s takovym počtem děcek nemůžeme jet dál! Prostě to nepůjde!"

"Tak co budeme dělat? Můžene tady na ně čekat s otevřenou náručí. Nic jinýho mě totiž nenapadá!"

"Mě možná jo," řekl jsem. "Rozluč se tedy se vším. A najdi mi všechny kanistry s benzínem, které máme."