Aria mi něco tají a myslím že v tom jedou všechny. Od Arie až po Spencer. Ty holky jsou divné od pohřbu Alison. Měl jsem divný pocit, ten že o ni přijdu. Aria mi sice něco tají, ale miluju ji a je moje všechno.
Jel jsem k nim, ale nikdo tam nebyl. Chci vědět kam se všichni ztratila a kde je moje Aria. Bloudil jsem po Rosewoodu a nikdy jsme neviděl ani jednu z holek. Ze zapadlé uličky vyběhla zmatená Aria a vběhla do silnice. Na poslední chvíli jsem ji stáhl zpátky na chodník.
,,Ezro." vyhrkla uplakaně, objal jsem ji a pevně ji sevřel.
,,Už je dobře Ario. Jsem tady." šeptal jsem jí, plakala a byla vystrašená. Políbil jsem jí do vlasů a vedl ji ke mě. Takhle vyděšenou jsem ji ještě neviděl. Posadila se na pohovku a já jjí šel udělat čaj. S plachým úsměvem si ho ode mě vzala, ale měl jsem pocit že ji začínám ztrácet.
,,Ario, co se stalo? Měl jsem o tebe strach." řekl jsem jí, ale žádná reakce.
,,Vyhrožují nám. Mám strach Ezro. Mám strach že o všechny přijdu." řekla po deseti minutách ticha Aria, objal jsem ji a nechal ji plakat.
,,Máš mě, jsem tu s tebou Ario. Nemusíš se bát." šeptal jsem jí, přikývla a přitulila se ke mě.
,,Bojím se Ezro, A. nás nenechá na pokoji dokud nás nezabije. Tolik se bojím Ezro." řekla mi Aria, políbil jsem jí ke spánku.
,,Jsem tady, nemusíš se bát. Všechno bude zase dobré."
,,Mám strach že nás A. rozdělí." přiznala se Aria a zavřela oči. Za pár minut už spala. Nikomu nedovolím aby nás rozdělil, a nedovolím aby mi Ariu někdo sebral.
ČTEŠ
Short Stories
Short StoryTady jsou publikovány všechny mé jednorázové povídky. Na různá témata, takže si tu každý něco najde.