,,Konečně, jak ti je?" zeptala se mě Hayley, usmál jsem se.
,,Je mi dobře."
,,Měl by jsi poděkovat Gie. To ona tě našla." Řekla po chvíli , proč Gia? Nemyslel bych si že by mě hledala zrovna ona, měl jsem za to, že mě nenávidí. Nevypadala nadšeně.,,Jak mě našla?"
,,Řekla jsem jí že se o sebe dokážeš postarat, ale nevěřila mi. Teď jsem za to ráda. Ona a Marcel se pustily do pátrání, ale jen ona měla odvahu vejít do doupěte vaší matky." Usmála se Hayley, posadil jsem se.
,,Musím s ní mluvit."
,,Takhle? Myslím že by se tě lekla." Zasmála se Hayley, má pravdu.
,,A hele, s ní to nezvorej." Upozornila mě, po pozornějším pohledu jsem dal Hayley za pravdu. Gia by se mě takhle asi vážně lekla. Košili jsem měl od krve. Matka tohle přehnala a jsem si jistý že zjistí kdo mě tam dosud dostal. Půjde po ní a já musím Giu varovat. Když jsem Giu našel, zrovna jí Marcel dával Klausovu krev. Na krku měla ukázkový kousanec od vlkodlaka.,,Příště tam sama nechoď."
,,Jasně Marceli." Zasmála se Gia, podíval jsem se na ni a rána byla pryč.
,,Elijaho, jak je ti?"
,,Dobře, můžu mluvit s Giou?" zeptal jsem se, přikývl a odešel.,,Proč jsi mě zachránila Gio?" zeptal jsem se jí, usmála se.
,,Víš Elijaho, něco jsem se naučila. Já rodinu nikdy neměla a teď mám pocit, že konečně někam patřím." Usmála se na mě Gia, musel jsem jí dát za pravdu. Vím jak na tom Gia je.,,Takhle jsem to nemyslel Gio. Nikdo jiný kromě tebe mě ani nehledal. Chtěl jsem ti poděkovat. Nikdo jiný by mě dlouho nehledal." Řekla jsme jí, na tváři měla nádherný úsměv.
,,Já vím, Hayley říkala že něco nahraje."
,,Gio. Vím že jsi pro mě přišla, ale Esther po tobě teď půjde." Řekl jsem jí, rozesmála se.
,,Já vím že ano. Nebojím s ejí Elijaho. Možná bych měla, ale nemám strach." Řekla odhodlaně, tahle její povaha může být její smrt.,,Gio! Bez váhání tě zabije. Nesmíš se od ní nechat vyprovokovat. Zabije tě."
,,Elijaho, bála jsem se celý život a teď není na strach čas. Ty čarodějky jsou sice pod vládou tvé matka, ale musíme na ty mrchy počkat." Řekla odhodlaně Gia, vždy se mi její povaha líbila, ale tohle je moc. Přivede jí to do hrobu.
,,Gio, nevím jestli ti to došlo, ale tebe má v hledáčku jako první. Ví že si mi pomohla ty." Řekl jsme jí.,,Už jsem ti říkaůa že nemám strach."
,,Měla by jsi! Je to potvora. Dlužím ti za mou záchranu mnohé Gio, ale bojovat s ní tě nenechám." Řekl jsem jí, mé rozhodnutí ani ona nezmění. Hayley měla pravdu. S Giou to nepodělám.
,,Ale no tak. Nejsem z cukru."
,,Já vím že nejsi, ale řekl jsem že svou rodinu ochráním." Prskl jsem a její pevný výraz zmizel.
,,Rodinu?" zeptala se nevěřícně.
,,Pro mě jsi rodina Gio. Nechci to měnit." Usmál jsem se na ni, objala mě a já věděl že s ejí nevzdám. Gii nikdy a s ní to už nepodělám.
ČTEŠ
Short Stories
Historia CortaTady jsou publikovány všechny mé jednorázové povídky. Na různá témata, takže si tu každý něco najde.