Short Stories

Savior (TO, Elijah a Gia, CZ)

Už tu na něj čekám půl hodiny a pořád nic. Tohle se mi nezdá. On není z těch kdo by se na lidi jen tak vykašlal. Hayley mě sice uklidňovala že se o sebe umí postarat, ale mě se to nechce líbit. Další den ráno jsem se sebrala a šla na místo, kde ho viděli naposledy. Bylo to tam jako po masakru. Všude byla krev a mrtvá těla. Podle pachu hádám že to byly vlkodlaci, možná se mezi nimi našel i nějaký čaroděj, ale silně pochybuji. Mezi krví vlkodlaků jsem poznala i tu trochu krve, kterou jsem cítit už nikdy nechtěla...krev původního. Super, moje tušení se potvrdilo.

Vyběhla jsem a snažila se udžet svým způsobem stopu. Je mi trapně, vážně si připadám jako pes. Jako lovecký pes, však víte...setři, teriéři a taky ty malý a teď stylový smetáci či psíci do kabelky. Když stopa skončila, musela jsem si odvodit kam se asi poděl. Moje kroky vedly na starý hřbitov, no starý asi moc není, ale co už. Vešla jsem a vypadalo to že je tu prázdno. Zaposlouchala jsem se a vydala se přímo za zvukem řetězů. Už jsem scházela dolů, ale na poslední chvíli jsem se zasekla.

,,Chci jen sjednotit naši rodinu. A udělám pro to cokoli Elijaho." zaslechla jsem ženský hlas, na poslední chvíli jsem se schovala, naštěstí mě neviděla, ale bylo to o fous. Oddychla jsem si a šla za ním. Hlavu měl sklopenou, připoután řetězy a vypadalo to že mu daly slušně do těla.

,,Hej, Elijaho." napomenula jsem ho, vzhlédl, ale zřejmně nebyl rád.
,,Vypadni odsud Gio. Zabije tě."
,,Já už přece mrtvá jsem ne?" pokusila jsem se zasmát a dala se do sundavání řetězů. Šlo to těžce, ta mrcha umí vybírat kvalitní řetěz. Pomohla jsem mu z hrobky a vyvedla ho i ze hřbitova. Posadila jsem se na lavičku ve městě, kupodivu už měl sílu jít sám.

,,Jak jsi přišla na to kde jsem?" zeptal se mě, usmála jsem se.
,,Nebylo to těžké, trochu stopování jsem od Marcela pochytila." usmála jsem se, ale jemu moc do smíchu nebylo.
,,Děkuju."
,,Není za co, taky by jsi mi pomohl." zazubila jsem se na něj a zvedla jsem se. Vedla jsem ho do jejich domu, musel mě navigovat. Nikdy jsem tam nebyla. Byla to nádherná budova, tady by se mi líbilo. Rozhlédla jsem se kolem sebe a podepřela ho. Přišel Klaus a Hayley.

,,Takhle se o sebe dokáže postarat sám?" prskla jsem na ni, Klaus se usmál.
,,A ty jsi kdo?" zeptal se mě, Elijah se v tu chvíli postavil na vlastní nohy a stoupl si přede mě.
,,Nech ji."
,,Ale, copak je na ní tak zvláštního?" zasmál se Klaus, ne že bych se ho bála.
,,Jsem Gia." řekla jsem mu, potom se usmál.
,,Proč tě chrání zrovna Elijah?" odsekla Hayley, zasmála jsem se.
,,Vždyť to sama víš."
,,Jsem její mentor. Gia je moje chráněnka." bránil mě Elijah, to se nikomu z nich moc nelíbilo.

,,Další, myslím že s Marcelem si udělal menší chybu. Tak to chceš napravit s ní?"
,,Ne, Marcel mi ji dal na starosti a já neudělám tu samou chybu jako s ním." řekl Elijah, ten už na svých moc dlouho stát nebude.

,,Tak hele, ne že bych se nebavila, ale jestli budete pokračovat, budu jeho sbírat ze země..."nakousla jsem větu s pohledem na Elijahu a potom jsem se koukla na Klause ,,...a tebe na tu zem pošlu." okřikla jsem ho, rozesmál se.

,,Umíš si vybrat." dodal a odešel, zavrčela jsem a nakonec bylo na mě ho dostat do vlastní ložnice.
,,Děkuju."
,,Už jsi mi přece děkoval, nic se nestalo. Pořád lepší tahat upíra z doupěte čarodějek, než být ,,doma,, kde nás masakrují jako slepice." řekla jsem mu, ta mrcha čarodějnická mu dala co proto.
,,Masakrují?"

,,Počkej, ty to vážně nevíš co? Tvoje povedená matinka nás terorizuje. Ti její poskoci oddělaly tři upíry."
,,Dávej na sebe pozor Gio." kladl mi na srdce, to je milé.
,,Jistě. Takový to legato a cressedo si ještě pamatuju." zazubila jsem se na něj.
,,Já to myslím vážně Gio."
,,Dobře, ale stejně mám takové tušení že se záchranou života si brzy budeme kvit. Tak zítra na další lekci." usmála jsem se a odešla. Možná mi to přece jen k něčemu bylo. Zachránit upíra, a ještě k tomu původního, se hned tak někomu nepovede. Tohle mám u něj.