Nemohl jsem tomu uvěřit, vypadaly úplně stejně. I když mě asi mělo napadnout že by si Katherine neudělala barevný melír do vlasů. Nemůžu uvěřit tomu že mě oblbla Elena. Znal jsem ji jako člověka, byla to impulzivní mladá dívka která si šla tvrdě za svým. Věděla že rodina je nejdůležitější a proto jsme možná mezi námi dokázaly uzavřít dohodu. Byla to docela makačka chránit Gilbertovi a Elena mi dávala celkem zabrat.
Byla tvrdá i když na to vzhledově nevypadala, byla to prostě Petrová. Bylo vidět že jsou s Katherine jedna rodina, že jsou to příbuzné. Elena se mě kupodivu nebála, normálně se se mnou bavila, ale to jsem byl asi jediný z rodina který s její rodinou dokázal nějak mluvit. Nejvíce se mi od nich zamlouvala Jenna, byla milá a laskavá. Už jsem věděl pokom to Elena má. Byl jsem v šoku když jsem zjistil že Nik použil Jennu v tom rituálu, nikdy jsem neviděl Elenu tak smutnou. V jeden den přišla o tetu a strýce. No Johna Gilberta jsem neměl rád, ale byl to Elenin strýc. Stopl jsem si Elenu v nějakém průchodu.
,,Co chceš Elijahu?" zeptala se mě nepříjemně a prudce se na mě otočila. Byl jsem překvapený z jejího chování, nikdy bych to do ní neřekl. ,,Proč jsi vypla emoce Eleno?" zeptal jsem se jí, povzdechla si a sedla si na betonové schody. ,,Ty nevíš jaké to je přijít o celou rodinu za dva roky že ne? Při autonahodě jsem přišla o rodiče, jen já jsem jako zázrakem přežila a rodiče se utopili v řece pod Wicky bridge. Mě vytáhl z vody Stefan. Potom jsem přišla kupodivu o svou pravou matku, kvůli Klausovi. S Isobel jsem si sice nerozumněla, ale byla to moje máma. Potom jsem přišla o Jennu a Johna. Johna jsem nenáviděla už jako strýce a otcem by mi nikdy nebyl. A potom kvůli Katherine jsem přišla i o bratra. Tak mi řekni jednu věc...už víš proč jsem vypla?" prskla na mě, ona vážně přišla úplně o všechny. Je úplně sama a má pravdu...nevím jaké to je.
Já svou rodinu mám, ale ona už ne. Jediný její příbuzný je Katherine kterou ona nenávidí. ,,Vidíš, nechápeš. Ty svou rodinu máš, ale mě zbyla jen Katherine." řekla a byla na odchodu.
,,Eleno!" zavolal jsem na ní, otočila se na mě a já v jejich očích viděl jen nenávist, žádný cit v nich nebyl. ,,Máš pravdu, já nevím jaké to je, ale máš Katherine." řekl jsem jí, zasmála se a řekla ,,Vždycky mi šla po krku, ona nenávidí mě a já nenávidím jí. Nenáviděla jsem ji už jako člověk a teď je to mnohem silnější." Najednou šla k zemi a za ní stála Katherine.
,,Omlouvám se že jdu pozdě." pronesla s úsměvem na rtech Katherine, ale bylo na ní znát že to nemyslí vážně. Koukla se na Elenu, poprvé jsem v jejich očích viděl soucit nebo dokone porozumnění. ,,Katherine, proč jsi to udělala? Takhle tě bude nenávidět ještě víc." řekl jsem jí, ona se pousmála a řekla ,,Už tak mě nenávidí, tak je to fuk." ,,To není Kataríno! Ta holka za dva roky přišla o všechno! O adoptivní rodiče, o pravé rodiče. Její pravou matku znáš moc dobře byly jste nejlepší kamarádky. Přišla o všechny a dovršila jsi to tím že jsi zabila jejího bratra. To byla poslední kapka a teď je taková. Jsi poslední z rodiny co má! Buď na ní milá Katherine." křikl jsem na ní a ukázal jsem na Elenu. V jejíci očích se objevil soucit. ,,Isobel byla Elenina pravá matka?" řekla vykolejeně Katherine, jenom jsem přikývl a ona řekla ,,Jsme poslední z rodiny Petrových."
Nevím proč mi záleží dát je dohromady jako rodinu, možná proto že chci zpátky tu starou Elenu. Možná že kdyby Elena znovu zapla své emoce dokázala by změnit i Katherine. Nevím co mě k Eleně tak táhne, ale ona je teď spíše hromádka neštěstí a vůbec si není podobná. Dřív to bývala tak milá holka, citlivá a objetavá. Chtěl jsem tu starou Elenu zpátky, vždy jsem ji obdivoval že dokáže vycházet s upíry a že je i brání. Snad si k sobě ty dvě najdou cestu, měly by. Obě ztratili všechny a každá má tu druhou. Měly by se spřátelit a naučit se spolu žít jako rodina.
,,Vidíš Katherine, jste rodina. Možná si to ani jedna z váš neuvědomuje, ale jste rodina. Postarej se o ni než se vrátí do normálu." řekl jsem jí, ona se pousmála a řekla ,,Ale ona mě nenávidí Elijahu!" ,,Postarej se mi o ní Katherine, prosím. Přijedu se na ni podívat, jen se o ní postarej." poprosil jsem jí, koukla se na mě a přikývla. ,,Máš ji rád." konstatovala po chvíli přemýšlení Katherine, přikývl jsem a řekl ,,Možná to je tím že se mě nikdy nebála." ,,Postarám se ti o ní." řekla Katherine, jen jsem přikývl a byl jsem na odchodu. Viděl jsem Elenu jak přichází k sobě. ,,Elijahu!" řekla Elena, otočil jsem se na ni a řekl ,,Zůstaň s Katherine Eleno. Jste rodina." Jenom přikývla, ale jistá si tím nebyla. Pořád Katherine nevěřila, ale snad si k sobě najdou cestu.
ČTEŠ
Short Stories
Historia CortaTady jsou publikovány všechny mé jednorázové povídky. Na různá témata, takže si tu každý něco najde.