,,Pomoc!" rozléhal se hlas Beckettové po ,,malém,, chladícím kontejneru.
,,Neslyší nás, nemá to cenu Beckettová. Nikdo nás tu nenajde." řekl jsem, ona se na mě podívala skoro až vyčítavě, jasně už mlčím.
,,Inteligentní nápad Castle. Trochu optimismu by nebylo na škodu." řekla a vytáhla pistoly.
,,Hele, tohle není dobrý nápad Beckettová." řekl jsem, ale asi pozdě, protože vystřelila proti zámku. Kulka se odrážela od stěn kontejneru a já se snažil chránit nejen sebe, ale také Beckettovou.
,,To byl vážně inteligentní nápad. Mohla jste nás zabít!" namítl jsem okamžitě, došla do půli, ale potom si sedla na zem. Chce umrznout?
,,Někdo nás přece najít musí Castle, ale ne jako zmrzliny." odpověděla pohotově Beckettová. Přikývl jsem, ale jen proto že se s ní nechci hádat. Sedl jsem si vedle ní, byla jí zima. Klepala se zimou, dal jsem jí svou bundu, ale místo protestů se na mě usmála.
,,Je mi zima Castle."
,,Já vím Beckettová, nejste sama." řekl jsem, přisunula se blíž. Musí jí být opravdu zima, protože jinak by to nikdy neudělala.
,,Myslíte že nás Espozito najde?" zeptala se mě roztřeseným hlasem Beckettová.
,,Najdnou nás Beckettová. Nemusíte mít strach." chlácholil jsem ji, ale asi mi nevěřila. Je docela mimo z toho že nás tu někdo zavřel.
,,Je mi strašná zima." drkotala zuby Kate, pevněji jsem ji objal a doufal že brzy přijdou. Beckettové se zavíraly oči.
,,Beckettová nesmíte usnout." řekl jsem, ale neodpověděla.
,,Kate zůstaňte se mnou." říkal jsem jí, ale zase nic. Když to vzdala Beckettová, tak proč mám žít já? Jakmile jsem zavřel oči, propadl jsem smrtící temnotě.
ČTEŠ
Short Stories
ContoTady jsou publikovány všechny mé jednorázové povídky. Na různá témata, takže si tu každý něco najde.