Nevím proč jsem ji dostal na starosti zrovna já, ale Marcel mi ji dá na starosti snad na truc. Ne že by mi to vadilo, Gia není špatná, ale je nová. Upíří život jí neskutečně sluší, ale chtěla by opět hrát na housle. Jenže s upíří podstatou se vše mění i její smysl pro rytmus.
Na housle hrála vážně bezchybně. Jako člověk jsem si cenil lidí, kteří měli smysl pro hudbu a Gia je talentovaná. Nejen co se týče hudby, ale i sebeobrana jí jde. Pochopila to celkem rychle a Marcel vybral dobrou adeptku na upírku. Ať je jaký je, na nové upíry má dobré měřítko. Nelíbí se mi sice že jen tak mění lidi, ale myslím si že s Giou neudělal chybu. To děvče má v oku zvláštní jiskru. Její láska k hudbě je celkem obdivuhodná. Je zvláštní jak moc je vzpurná. Gia...proč na ni pořád myslím?! Marcel mi ji svěřil s tím, že mám být lepší než jsem býval s ním. Že k ním nemám být bezohledný, jako jsem byl k němu když byl dítě. Vím že jsem s Marcelem udělal chybu a s Giou ji opakovat nechci.
Když vidím, jaké mělo mé chování vliv na něj, jak bych mohl něco takového udělat jí? Udělal jsem chybu, to přiznávám, ale nehodlám ji opakovat. Gia neměla rodinu a už jen z toho důvodu se k ní musím chovat jinak než k Marcelovi. Je to jen otázka času než se osamostatní, ale i tak na ni budu dávat pozor. Jednou jsem ji dostal na starost, tak se o ni postarám. Potřebuje mít pocit že není sama a že za někým může přijít když bude cokoli potřebovat. Budu její strážný ,,anděl,,.
ČTEŠ
Short Stories
ContoTady jsou publikovány všechny mé jednorázové povídky. Na různá témata, takže si tu každý něco najde.
