Short Stories

Two is better than one (PLL, Spoby)

Stála jsem opřená o okenní rám a zajímalo by mě proč? Proč to udělal a dal se k A. teamu? Věděl že A. zvládneme i bez jeho pomoci. Možná to není tak jak si kdokoli z nás představoval, ale je to náš život a musíme se s tím vypořádat sami. Jeho se to netýká a nemá s tím nic společného. Možná proto nechápu jeho spojení s A. a hlavně nechápu to proč se na to dal.

A tímhle chce dokázat co? Že se stará o mé dobro? Ano, A. mi možná pije krev jako ještě nikdo, ale to přece neznamená že hned půjdu a řeknu si: ,,Hele, do A. teamu shání pomoc. Proč ne jdu do toho?"

Grrr…je tohle normální? Pamatuju si jak jsme se seznámily a kolik času nám dalo se dát dohromady nebo si začít navzájem věřit. Jak mi tedy tohle mohl udělat? Najednou se venku spustil déšť, alespoň se mé slzy nebudou prolévat sami. Já prostě nechápu jak se na to mohl dát. Už nebude moci nikdy ven a A. si s ním bude dělat to co uzná za vhodné.

,,Spencer! Přišel za tebou Toby." Zavolala na mě mamka, seběhla jsem schody a s rukama založenýma na prsou jsem si stoupla mezi dveře.

,,Můžu s tebou mluvit Spencer?"

,,Fajn, ale tady ne." Řekla jsem a zavedla jsem ho do zrekonstruované stodoly, kterou měla obývat moje sestra Mellisa. Jakmile jsem zavřela dveře tak se dal do řeči.

,,Hele Spencer, já vím že se ti nelíbí že jsem se dal do A. teamu, ale já musel. A. mi vyhrožoval tím že ublíží tobě a to jsem nemohl dovolit. Raději jsem se přidal k nim a vím kde se co šustne." Řekl mi, měla jsme vědět že by se na to nedal dobrovolně.

,,Měl jsi mi to říct Toby! Měla jsem strach! Myslela jsem si že tě A. dostal na svou stranu a že po nás půjdeš stejně jako on!" řekla jsem mu, vzal mě za ruce.

,,Spencer, nikdy bych tobě ani holkám nic neudělal. Vím že se tomu po tomhle asi těžko věří, ale neudělal jsem to abych někomu ubližoval, ale proto abych vám pomáhal. Když budu v A. teamu tak se můžete dozvědět mnohem více o jeho pravé identitě. Mohli by jsme se dozvědět mnohem více než víme teď." Vtloukal mi do hlavy kladné stránky věci Toby, ale co je na tom pravdy? Bude Toby opravdu špeh a nebo si z něj A. střílí a ví že vše řekne nám?

A. Nikdy nepracuje sám, má celou armádu poskoků a my jsme čtyři! Už dostaly Ali a teď jsme na řadě my. Jsem zvědavá kdo půjde jako první, ale raději si snad ani nechci typovat. A. je totální šílenec a to že se mu podařilo dohnat do Readly mě neznamená že tam jeho vinou skončí ještě někdo jiný.

,,Chápeš mě Spencer? Dělám to jen pro tebe. Pro tvé bezpečí, ale i pro bezpečí holek. Chci pro vás jen to nejlepší a to by jsi měla vědět Spencer. Nikdy bych neudělal nic čím bych ti ublížil a myslím že to sama víš moc dobře. Nejsem takový a tobě bych to ani neudělal." Bránil se Toby, koukla jsem se do jeho upřímných očí a neviděla ani jednu známku toho že by mi někdy zalhal. Opravdu mluví pravdu a já jsem byla husa (nebo kachna?) že jsem se nechala zviklat předsudky. Musela jsem se pousmát a doufat že mi mou chybu odpustí.

,,Já vím Toby, ale někdy mám opravdu strach! A. mě dohnal do Readly a já se bojím toho co by mohl udělat dál. Ne jen mě, ale taky Arie, Emily nebo Hanně. Já mám jen strach toho že A. začne ubližovat všem co mám ráda." Řekla jsem, vzal mou tvář do dlaní a zadíval se mi hluboko do očí.

,,Od toho jsem tu ještě já." Zasmál se a já musela taky, hodily jsme sebou na pohovku a ani jeden jsme nemluvily. Jen jsem se nechala obejmout a začala jsem přemýšlet o všem co mi Toby řekl. Jsou tu lidi kteří jsou proti A. stejně jako my? Je tu někdo takový? Upřímně doufám že ano, protože s A. se už musí něco udělat. Nenávidím tu bezmoc, ten pocit že nemůžu nic udělat i když chci. Snažíme se o dopadení A. už několik let a je nám to k ničemu. A. je dost vynalézavý co se týče pastí a nevím čeho ještě.

,,Pořád ti to vrtá hlavou Spencer?" zeptal se mě po deseti minutách Toby, koukla jsem se na něj a nevěděla co mám říct. Jestli mám vyklopit vše a nebo jestli zalhat.

,,Abych pravdu řekla tak ano. Opravdu nechápu proč si A. vybral zrovna nás, ale chci to uý do háje zjistit!" řekla jsem, Toby se na mě překvapeně podíval jako kdyby mě nikdy neslyšel zvýšit hlas.

,,Klid Spencer. A. je možná nevypočitatelný, ale kdyby vám chtěl opravdu ublížit tak už to udělá nemyslíš? Myslím že si s vámi A. jenom hraje. Že jen zkouší co všichni vydržíme. Zkouší naši trpělivost a chce vědět kdo vypění jako první." Řekl Toby, celé to dokonale sedělo na povahu A. a také na jeho chování. Kdyby nás chtěl zabít (myslím že zabil Ali), tak už to dávno udělá a nebude s námi takhle párat. Myslím si že tohle je moc i na někoho jako je A.. 

,,Možná, ale stále nechápu kdo se může mstít nám. U Alison bych to ještě dokázala pochopit, protože se k lidem chovala hnusně, ale my? Kromě toho že jsme byly kamarádky Ali jsme nic jiného neudělaly." Přemýšlela jsem nahlas už po několikáté za tento, pro mě už nekonečný, rozhovor.

,,Ali byla mrcha to uznávám, ale smrt si rozhodně nezasloužila. Možná trochu postrašit, ale tohle určitě ne. Všichni vědí že Ali nebyla svatoušek, ale tohle bylo moc."

,,Já vím Toby, ale bojím se toho co A. udělá jako další." Řekla jsem, objal mě kolem ramen a vtiskl si mě do náruče.

,,Jsme v tom spolu Spencer ano? Na tohle nikdy nezapomínej. Dva jsou více než jeden." Šeptl mi do ucha a já věděla že i tak máme jako pár naději. Že na A. nejsem sama a že mám i Tobyho. Přikývla jsem a doufala že má Toby pravdu. Dva jsou opravdu více než jeden.