Divná Natalie [GOT7]

7. Alkohol aneb "a ty jsi kdo?"

„Jackson-sie, co tak smutně?" zasmál se nad mým výrazem spráskaného psa Yugyeom.

Stál jsem před klubem, kam měli dneska zamířeno i kluci a čekal na ně. Yugyeom, BamBam a Mark už přišli a JB, kterému jsem před chvílí volal, mi potvrdil, že spolu se zbytkem jsou do dvou minut na místě.

„Asi ho pořád trápí láska" poznamenal BamBam. Vrhnul jsem na něj hnusný pohled, čímž jsem ho upozorňoval, že jestli okamžitě nezavře hubu, dostane přes ni. Komické, že bych mu jednu vrazil za to, že se mi posmívá, protože Natalie vrazila mně.

„Podle mě to bude něco víc, než jenom tohle" uvažoval Mark a sjel mě pohledem. Doufal jsem, že ránu po facce už červenou nemám a on si ničeho nevšimne. Kdybych jim to měl vykládat, dělali by si ze mě srandu ještě za půl roku.

„Ona tě praštila?" zeptal se Mark a ukazoval na mou tvář.

Do hajzlu, proč mi dneska nic nevychází?!

„Fakt?" přiskočil hned zvědavý Yugyeom s Bamem v závěsu. Všichni tři mě zavlekli pod pouliční lampu a prozkoumávali místo facky.

„Čím jsi ji tak naštval?" zajímal se Mark a horko těžko skrýval smích. To Bam a Yugyeom už to vzdali a smáli se, až jim tekly slzy.

„Dal jsem jí pusu" přiznal jsem nakonec. Když už to objevili, lepší bude říct pravdu, než aby si sami vymýšleli důvody.

„Teda, já si vždycky myslel, že holky přitahuješ, ale nejspíš ne" pověděl mi Yugyeom mezi smíchem.

„Na takového krasavce, jako jsem já, rozhodně nemá" zhodnotil egoistický BamBam.

„Počkej, počkej, tohle nám musíš říct pěkně od začátku. Vážně mě zajímá, jak to, že náš král dostal po hubě" rozesmál se i Mark.

Stál jsem před nimi s rukama zatnutýma v pěsti a čekal, až se ti pitomečci uklidní. Jestli to bude trvat ještě dlouho, asi se neudržím.

„Čau, co vás tak rozesmálo?" zeptal se Youngjae. Spolu s ním přišli i zbývající dva.

„Tady náš lover boy" prozradil Yugyeom a pro jistotu na mě i ukázal, aby nemohli mít pochybnosti, koho tím myslí. I když to bylo jasné podle toho, jak jsem je nasraně propaloval pohledem.

JaeBum, Jinyoung a Youngjae přesunuli pozornost na mě. „Co se stalo?" optal se Jinyoung.

„Natalie mu-" začal Mark, ale skočil jsem mu do řeči: „Pokud máte v plánu si tady celou dobu dělat srandu na můj účet, tak mě omluvte, ale já jdu pít."

„Jo, to chápu, taky bych něco takového musel zapít" kývnul Yugyeom. Na tenhle signál se Mark, Bam a Yugyeom znovu rozchechtali, zatímco zbývající, kteří se situací nebyli obeznámeni, jen čekali, až jim to někdo vysvětlí. No já to rozhodně nebudu. Na jeden den bylo ostudy až moc.

„Vodku. A nechte mi tu klidně celou flašku" oznámil jsem na baru. Barman se naštěstí neptal, co mě tak žere jako moji kamarádíčci, ale chápavě přede mě položil lahev a skleničku.

„Jacksone, snad se nezlobíš" zaslechl jsem za sebou hlas dozajista vysmátého Jinyounga. Ruku, kterou mi dal smířlivě na rameno, jsem setřásl a kopl do sebe dalšího panáka. Dnešek nepřežiju, dokud nebudu mít na mysli alkoholový opar.

„Nalij mi taky." Mark si přisedl z vedle mě na barovou židli.

„Kup si vlastní" zamračil jsem se, a když mi na moji milovanou vodku chtěl šáhnout, hodil jsem na něj tak varovný pohled, že upustil od předchozích úmyslů. Kdybychom se prali v tomhle baru, už by nás sem v životě nepustili, ale mně to bylo jedno.