Dneska je opravdu škaredé počasí. Včerejší silné sněžení se změnilo ve sněhovou bouři. Jen přes noc napadl metr sněhu. Vleky jsou mimo provoz.
,,Co ti včera tak trvalo, než si přišla na pokoj?" Uculila se na mě Hazel.
Na snídani nám řekli, že máme do oběda volno a poté se uvidí, jestli půjdeme lyžovat nebo ne. S Hazel jsme se zavřeli na pokoji a leželi v posteli. Moc se mi chce spát.
,,Jen jsem se zapovídala." Zívla jsem si.
,,Včera jsem fakt koukala, když ses políbila s Paulem."
,,Byla to jen pusa." Protočila jsem očima.
,,Jasně, jen pusa," zasmála se, ,,jenže Emma Lewisová nedává pusu na potkání."
,,Však taky ne, byla to hra."
Více jsem se zavrtala do peřin a zavřela oči.
,,Emmo?"
,,Hmm?" Naštvaně jsem zabrblala.
Nikdo mě tu nenechá vyspat.
,,Máš tu návštěvu."
Pootevřela jsem oči a podívala se ke dveřím. Stál tam Paul. Jen to ne, prosím.
,,Jdu si pro čaj." Mrkla na mě a zmizela z pokoje.
,,Ahoj."
,,Ahoj?" Pozvedla jsem obočí.
,,Máš dneska někoho na sjezdovku?"
,,Hazel."
,,Ta prý jede s Louisem."
,,Aha, nic mi o tom neřekla."
,,Vlastně jí tím chce teprve překvapit."
,,Tak to asi budu sama." Usmála jsem se.
,,A co takhle se přidat ke mně?"
Do toho se mi nějak nechce. Vůbec se mi do toho nechce, ale přeci mám jen to slušné vychování.
,,Dobře."
Ještě se na mě že široka usmál a poté opustil pokoj.
Steven: Copak děláš sluníčko?
Emma: Sluníčko?
Steven: Stále odpovídáš otázkami?
Emma: Nedáváš mi na výběr.
Steven: Chceš říct tajemství?
Emma: Ano?
Steven: Sakra přestaň takhle odpovídat! Ničí mě to.. Odpoledne se jde na svah.
Emma: Já vím. 😝Po obědě jsme se tentokrát všichni, jako velká skupina vydali do areálu. Krajina byla krásně zasněžená, nikde nebyl kousek zeleně. Sluníčko pomalu začalo protrhávat mraky a já jsem se při pohledu na něj musela zaculit. Sluníčko. Tak mě dneska dopoledne nazval Steven. Pohledem jsem se začala rozhlížet, že jej uvidím. Bingo! Opět krásně oblečen, s prknem v ruce a úsměvem na rtech. S Louisem se o něčem horlivě bavil.
,,Dlouho jsme se spolu nebavili."
Přiklusal ke mně Evan.
,,Co tak zvesela?" Zasmála jsem se.
,,Dneska je poslední den a zítra po obědě konečně domů."
,,Nelíbí se ti tu?"
,,Líbí, jen už mám po krk těch stupidních poznámek na pokoji."
,,Co ti dělají?" Zeptala jsem se starostlivě.
,,Prakticky nic, jen jsou hluční například, když chci spát."
ČTEŠ
hello december (CZ)
Teen Fiction,,Víš co by mě zajímalo?" Zeptala jsem se. ,,Hm?" ,,Proč zrovna já? Kolem je tolik krásnějších holek a já jsem prostě jako žába." V tom jsem ucítila jeho rty na těch mých. Byly tam však sotva vteřinu. ,,Myslel jsem, že když tě políbím, tak se změní...