Myslím, že po dnešním dnu budu úplně přeslazená a přecpaná. Úplná kulička. A když si ještě představím, že doma na mě čeká tolik čokoládek z kalendáře, na který jsem nějak zapomněla, je mi úplně špatně.
Dnešní den jsme již z rána začali s Hazel a Evanem v kavárně. Jako jediný jsme totiž byli líní a nechtělo se nám lyžovat. Bylo pořád škaredě a já neměla náladu něco dělat. Těším se, až nasednu do autobusu, pustím si do sluchátek hudbu a budu spát.
,,Co vy tady?" Vešel do kavárny Steven s Barbarou.
,,A vy?" Pozvedla jsem obočí.
,,Můžeme si přisednout?"
,,Proč ne?" Usmál se Evan.
Když nad tím tak přemýšlím, s Evanem jsem se dost sblížila. I Hazel si ho podle mě oblíbila. On je prostě ten typický kluk, kterého musíte mít ve svém životě. Je milý, podrží a je srandovní. Co na tom, že kouří trávu. Prostě si s ním rozumím.
Oba dva si k nám přisedli a objednali si horký nápoj. Barbara se celou dobu culila. Tohle se mi nelíbí.
,,Kde máte ostatní?" Zeptala se Hazel. Zřejmě se nenápadně snaží sehnat informace o Louisovi. Vlastně mě docela štve, že jsme si o něm nestihli ani popovídat. Jak to mezi nimi je a bude.
,,No, všichni jsou na sjezdovce," Začal Steven, ,,až na Hastingse, kterej se někde zašil s Meredith." Doplnila ho s falešným úsměvem Barbara.
Držte mě. Tohle vůbec není dobrý. Vím, že Hazel provokuje a jestli s tím nepřestane, asi po ní skočím.
U stolu panovalo ticho. Napjaté ticho. Vlastně to bylo celkem komické. Hazel propalovala pohledem Barbaru, Barbara těkala očima po mně a po Hazel s otřesným úsměvem, já jsem zase sledovala dvojičku Barven - tedy Barbaru a Stevena, Steven měl pohled na mně a Evan si nervózně poklepával nohou a snažil se vymyslet nějaké téma.
,,A co máte v plánu na léto?" Vypadlo z něj.
Ach léto. Nemůžu se dočkat. Hazel neustále vymýšlí nějaké planý, co bychom mohly podniknout. Jen já a ona. Ale většinou to dopadá tak, že se k nám připojí dalších milión lidí.
Nemohla jsem si ale nevšimnout, jak se Steven ošil, jakmile tohle Evan vyslovil. Něco mi uniká?
,,My s Emmou už plány máme!" Vyhrkla nadšeně Hazel.
,,Už jsi to vymyslela?" Zeptala jsem se. Ještě se mi s ničím nepochlubila, tak jsem zvědavá, co z ní vypadne.
,,Ne tak docela, ale bude se ti to líbit, slibuju!" Zatleskala si.
Minulé léto dopadlo celkem komicky. Jeli jsme totiž spolu na tábor. Hazel pořád básnila, jak tam jezdí pěkní kluci a zažívají se tam letní románky. Prostě dokonalé prázdniny. Ze začátku jsem byla dost proti, protože jsem tábora neměla moc v oblibě, ale když mi pustila ten její oblíbený film o táboře, nakonec jsem přikývla.
Rozhodně jsem to neměla dělat. Místo té pohádky, kterou zažívali ve filmu, jsme tam byli jediné takto staré, jinak samé děti od předškolního věku do konce základky. A vedoucí? Ti za nic nestáli. Byli to totiž nějací taťkové s pivním pupkem. Už nikdy víc.
Možná proto se od té doby nějak netěším na její další nápad. Asi se ho letos neúčastním.
,,Tenhle rok tam bude jen pár lidí." Tajemně se usmála.
*Cink*
Steven: Potřebuju s tebou mluvit.
Me: Tak mluv.
Steven: O samotě.. Zvedni se a jdi na záchody.
Me: Co máš sakra v plánu?
ČTEŠ
hello december (CZ)
Teen Fiction,,Víš co by mě zajímalo?" Zeptala jsem se. ,,Hm?" ,,Proč zrovna já? Kolem je tolik krásnějších holek a já jsem prostě jako žába." V tom jsem ucítila jeho rty na těch mých. Byly tam však sotva vteřinu. ,,Myslel jsem, že když tě políbím, tak se změní...
