Závod o čas |Black Veil Brides|

†25

Už je mi lépe.
Snažím se fungovat normálně.
Uběhla jen chvíle od toho všeho co se semlelo.
Pořád mě to trápí a bolí, ale nedávám to na sobě znát.
Už za nimi chodím do obýváku i když tam je on.
Musím to nějak zvládnout, nenechám se připravit o mé přátele a čas s nimi.
Kluci se už přestali ptát, protože ví, že to nemá cenu.
Nechali to tak, za což jsem jim vděčná.
Občas po večerech projíždím svůj instagram a fotky se všemi.
Kde jsou ty šťastné časy?
Proč musím vždycky všechno pokazit?

---

Dnešek jsem strávila s Ashleym a Jinxxem.
Užili jsme si spoustu zábavy a probrali jsme spoustu zajímavých témat.
Například jsem probrali, co jsou to líbánky.
Názor Ashleyho byl nejzajímavější:
"Co jsou to líbánky? To je vlastně sex plus hotelová služba. Takže spíš šu*ánky, ne?"
Když tohle řekl, tak jsme s Jinxxem smíchy nemohli popadnout dech dalších 5 minut.
Jak říkám, den plný zajímavých poznatků a hlášek, moc jsem si to s nimi užila.
Teď už je večer a mě čeká závod.
Je to zase jeden větší.
Převlékla jsem se, upravila a vydala se dolů do garáže, kde na mě čeká mé zaparkované BMW.
Přijela jsem s ním včera z dílny.
Už je mi to jedno.
Nasedla jsem do auta a vydala jsem se rovnou do pelechu.
Přijela jsem dřív, takže jsem stačila dát pokec s Davem.
Už ví, co se stalo.
Ten den ho tu viděl, ale měl prý kapuci a tak si ani trochu nemohl být jistý, jestli je to on.
A navíc by tomu už stejně nezabránil, už bylo pozdě.
Stejně, co by udělal?
Jediné co by mohl, tak by mi to dal vědět do vysílačky.
A to by bylo už stejně k ničemu.
Rozhodla jsem se, že nad tím dál nebudu přemýšlet a šla jsem zpátky k dráze.
Tam jsem si opět povídala s Ashem a s Mikem, který se dnes přijel podívat.
Doufám, že se mi to dnes povede.
Byla jsem před tím dost vyřízená ze všeho a závody se mi úplně moc nevedli.
Ale dneska se dostanu zpět na vrchol.
Doufám v to.
Byl čas nasednout do aut.
Udělala jsem to.
Připravila jsem si vysílačku, křupla jsem si prsty a seděla jsem čekajíc na pokyn ke startu.
Jakmile se mi dostal, vyrazila jsem.
Dnešní trasa byla z části nová, ale naprosto mi sedla.
Jela jsem jak blesk.
Soustředila jsem se na jízdu.
Adrenalin v mé krvi stoupal stejně, jako ručička na tachometru.
Řítila jsem se ulicemi pro výhru.
Dnes jsem chtěla vyhrát.
Vybrala jsem všechny zatáčky.
Čeká mě poslední.
Úspěšná!
Vyrazila jsem zpět k Pelechu.
Měla jsem náskok, kus za mnou se držel Ash.
Ale ani to mi nezabránilo ve vítězství.
Jindy mi o to tolik nejde, ale dnes jsem měla potřebu vyhrát.
Adrenalin v mé krvi vyprchal, vystoupila jsem z auta.
Sálalo z něj horko.
Všichni jásali, protože viděli mé výkony nedávno.
Byla jsem šťastná.
Dělám to co miluji.
Stála jsem tam a užívala si tu atmosféru.
Po chvíli mi někdo zaklepal na rameno.
Byl to postarší muž.
"Dobrý den, jste slečna Walker?" zeptal se.
"Ano to jsem," odpověděla jsem.
"Pojďtě prosím se mnou," řekl.
Přikývla jsem a vydala jsem se za ním.
Stranou od lidí.
Zastavil a otočil se na mě.
Čekala jsem, co se dozvím.

Nechala jsem Vás dnes trochu napjaté.
Máte nějaké tušení?
Klidně se se mnou podělte do komentářů.
Mějte se, smějte se a čááu ♥