Závod o čas |Black Veil Brides|

†36

Mezitím...
--- Andyho pohled ---
"Máte všechno?" zeptal se nás Jake, než opustíme dům.
Všichni jsme přikývli.
"Fajn, tak jedeme na letiště," řekl Jinxx a zhasl v chodbě.
Vyšli jsme ven a Jake zamkl.
Nasedli jsme do auta a jeli jsme.
Na letišti bylo hodně lidí, ale nakonec se nám povedlo docela rychle odbavit a dostat se přes kontrolu.
"Kluci?" promluvil na nás CC, když jsme seděli na lavičkách a čekali, kdy ohlásí naše letadlo.
"Hm?" zamumlal Ash.
"Já to fakt nerad vytahuju, ale chtěl bych vědět jednu věc. Já, no... Myslím si, že znám pravdu, ale přesto to chci vědět na 100 %. Který z vás věděl o tom, co Lexie dělá?" řekl na konec.
Vykulil jsem oči.
Myslel jsem si, že to CC všechno ví, brala ho jako nejlepšího kamaráda.
Na chvíli nastalo ticho.
Nakonec jsem však promluvil, než to stihl někdo jiný.
"Myslel jsem si, že ty," řekl jsem a viděl jsem, jak to CCho trochu ranilo.
Myslím, že ho to mrzelo.
"Byl jsem to já," prolomil další ticho jeden z nás.
Jake.
CC se na něj podíval, ale nic neřekl, jen přikývl.
Myslím, že i ostatní to překvapilo, protože si mysleli, že to byl CC, kdo všechno věděl.
"CC, kluci. Teď mě dobře poslouchejte," řekl Jake a povzdechl si.
"Já vím CC, že jsi jí bral a bereš jako sestru, tvojí nejlepší kamarádku... a tak to i je. Ona se strašně bála to říct komukoliv z nás, bála se, jak to poneseme. Andy, tohle nemyslím nijak špatně, ale sám víš, jak si zareagoval. Stalo se přesně to, čeho se obávala. Tenkrát mi tak úplně neřekla pravdu, spíš mi to ukázala. Nešlo o to, že by nějakému z Vás nevěřila, ale v tu chvíli si prostě vybrala mě, tak jako mohla vzít jakéhokoliv z nás. Jenže prostě v tu chvíli jsem to byl já a minulost už prostě nezměníme. Vám," ukázal na mě a na CCho, "byla asi nejbližší, což sami víte a právě proto si myslím, že to neřekla ani jednomu z Vás, o vás dva se bála nejvíce, ačkoliv nás má ráda všechny. Já jsem byl prostě ve správnou dobu na správném místě," dokončil svůj proslov Jake.
Neměl jsem na to co říct, došli mi slova.
"Já vím," řekl CC a dál jsme seděli mlčky až do doby, než jsme nastoupili do letadla.
Každý z nás si potřeboval utřídit své myšlenky.
V letadle jsme si posedali na naše místa.
Seděl jsem u okýnka a vedle mě seděl Jake.
Před námi seděl Jinxx, CC a Ash.
Během chvíle letadlo vzlétlo.
Opřel jsem se o okýnko a sledoval jsem krajinu.
Nakonec jsem usnul.

...

"Andy, vstávej. Za chvíli přistaneme," vzbudil mě Jake.
"Díky."
Protáhl jsem se a podíval jsem se z okýnka.
Blížili jsme se k New Yorku.
Už byla  vidět jeho část.
Tenhle pohled mě nikdy nepřestane udivovat.
Tady nahoře se cítím svobodný, lítal bych klidně většinu svého života.
Ale přesto mě zrovna teď k zemi něco táhne.
Nebo spíš někdo...

---

Právě míříme narychlo do autopůjčovny a jedeme na hotel.
Projíždíme prázdnými i plnými ulicemi.
Před námi se tyčí vysoké budovy a různé hotely.
Co když se na nás kouká z okna, ale přitom ani neví, že jsme to my?
Nebydlí třeba náhodou v tomhle hotelu? Nebo v tomhle?

---

Ubytovali jsme se v hotelu.
Rozdělili jsme si tři pokoje.
Já s CCm.
Jinxx s Jakem.
Ashley sám.

Bydleli jsme v jednom z obyčejnějším hotelů, ale i přes to máme krásný výhled.
Je odsud vidět na další různé vysoké budovy.
Jen tak tady sedím a prohlížím si New York.

„Kdepak si Lexie? Kde tě mám?"

Další díl je tady!
Doufám, že se Vám líbí.
Chci Vám moc poděkovat za to, že tento příběh čtete ♥
Mějte se, smějte se a čááu.