Závod o čas |Black Veil Brides|

†11

Týden.
Už týden uběhl od toho incidentu.
Andy druhý den odjel za rodinou, za což jsem byla opravdu ráda.
Hned ráno byl pryč.

Ráno jsem vstala brzy a vydala jsem se do kuchyně.
Dnes je sobota a jedu velký závod.
Tenhle týden jsem dost mluvila s Jakem.
Je takový jiný než ostatní.
Přijde mi "normálnější."

Myslím, že je na čase něco udělat...
Ale o tom až později.

Vydala jsem se na snídani, seděl tam pouze Jake, ostatní nejspíš spali.
"Dobré ráno," řekla jsem.
"Dobré, jak ses vyspala? Doufám, že do růžova," řekl s úsměvem.
"No jasně," odpověděla jsem.
Následně jsem usedla ke stolu a začala jsem snídat.
"Co chceš dneska dělat?" zeptal se.
"Ještě ani nevím, co ty?" zeptal se.
"Taky netuším," odpověděl se smíchem a zvedla se od stolu.
Odnesl svůj talíř a odešel.
Já za chvíli udělala to samé.
Vydala jsem se nahoru.
Zapnula jsme si počítač a vyřizovala jsem nějaké pracovní povinnosti.
V tom jsem dostala nápad.
Vzala jsem telefon a zmáčkla jsem jeden z prvních kontaktů.

"No zdarec Lexie, copak potřebuješ?" ozvalo se z druhé strany telefonu.
"Čauko Johny, no přece jsme říkali, že si zajdeme na kafe. Co dnes?" zeptala jsem se.
"Mám volný odpoledne, tak tě ve 2 vyzvednu? Dáš mi novou adresu?" zeptal se.
"Jasně, pošlu ti jí do zprávy, ve 2 tě budu čekat," odpověděla jsem.
"Tak dík, čau," řekl na rozloučenou.
"Čau."

...
Ozval se zvonek.
To musí být Johny.
"Já otevřu," zavolal Jake.
V domě jsme jen my 2 a spící Purdy.
Vzala jsem si kabelku a šla jsem dolů.
Tam už stál Jake a Johny.
Očividně se už seznámili.
"Ahoj."
"Čau."
"Koukám, že představovat už Vás nemusím," řekla jsem se smíchem, protože už se spolu bavili
Kluci se zasmáli.
"Tak si to užijte, čau," řekl Jake a my jsme odcházeli.
"Sekne ti to, Lexie."
"Dík, taky nejsi k zahození," odpověděla jsem se smíchem.
Vydali jsme se do nejbližší kavárny.
Objednali jsme si a posadili se ke stolu.
"Hele, ten Jake... byl mi povědomej," odpověděl
"Jo, je známej. Účinkuje v kapele Black Veil Brides," odpověděla jsem.
"Ty kráso, dobrej vkus," řekl.
Já se začala smát.
"Co je?"
"My spolu ale nechodíme, v tom domě bydlí celá kapela," odpověděla jsem.
"Takže ty jich tam máš rovnou 5?"
"Jo," dodala jsem se smíchem.
"No, tak to jsem nečekal..." řekl s perverzním podtónem.
"Johny! Jen u nich bydlím," dodala jsem se smíchem.
"Vždyť já vím! Dělám si srandu," řekl se smíchem.
"Jen aby, známe svoje lidi..." odpověděla jsem výhružně.

---

"Tak díky za super odpoledne, zase někdy vyrazíme," řekla jsem, když mě Johny dovezl domů.
"Jasný, že vyrazíme. Měj se hezky, čáu," loučil se.
Já jsem zavřela dveře od jeho auta, zamávala mu a vydala se do domu.
"Jsem domaaa," zvoalala jsem.
"My jsme tady," ozval se z kuchyně CC.
"Nazdárek," říkala jsem při vstupu do kuchyně.
Nikdo mě ale pozdravit nemohl, protože měli plné pusy.
"Já radši půjdu," řekla jsem a vydala se do pokoje.
Tam jsem si zašla do sprchy a oblékla jsem se.
"Jakeu? Mohl bys na chvilku?" zavolala jsem na něj.
"Už letím," zavolal na zpět a během chvilky byl v mém pokoji.
"Co potřebuješ?" zeptal se když vstoupil do mého pokoje.
"Máš dnes ještě něco na plánu?" zeptala jsem se.
"Kromě válení na gauči? Ne," odpověděl se smíchem.
"A byl bys ochoten mi obětovat své válení na gauči? Opravdu mě mrzí, že tě o tom musím žádat, taková důležitá aktivita..." dořekla jsem a začala jsem se smát.
"Jasně, že obětuji. Co potřebuješ?"
"To ti nepovím, ale za 10 minut odjíždíme."
"Oh, no fajn. Tak já se skočím převléct," řekl.
"Jasně, běž. Já zatím vyjedu s autem," dodala jsem.
Vzala jsem si boty, kabelku a šla do garáže.
S autem jsem vyjela a čekala na Jakea.
Během chvilky tu byl. 
"Tak jedeme," řekla jsem když se připoutal...

...

Další díl je tady.
Doufám, že se Vám bude líbit.
Mějte se, smějte se a čau. ♥