Závod o čas |Black Veil Brides|

†38

Převlékla jsem se do oblečení, ve kterém závod odjedu.
Moje černé kožené kalhoty, volné černé tričko s potiskem a a koženou bundu.
Neobyčejnou koženou bundu.
Je to ta, kterou jsem dostala od kluků.
Mám ji pro štěstí.
Zahnala jsem myšlenky na to, jak to teď celé je a radši jsem se vydala do auta.
Mike už seděl na místě spolujezdce.
"Připravená?"
"Na tohle se nedá připravit Mikey," odpověděla jsem mu.
Nastartovala jsem svého Mustanga a vyjela jsem na místo, kde začne závod.
"Jsme tady," řekla jsem po chvíli cesty.
Lidé už se tady začínali shromažďovat, protože je to velkolepá akce.
Zařadila jsem své auto mezi ostatní a šla jsem k ostatním závodníkům.
Stáli tam všichni u sebe, ale přesto ve skupinkách, v jakých jsme i dnes byli.
Postavila jsem se tedy k mému "týmu".
A čekala jsem, až to vypukne.

--- Andyho pohled ---
Celý tenhle den byl strašně zdlouhavý, museli jsme čekat, nic jiného nám nezbývalo.
Jenom čekat.
Jake očekával hovor od Johnyho, což měl být Lexiin kamarád, který tu je taky.
Sdělí nám totiž místo, kde se závod bude konat a hlavně čas.

---

"Kluci!" zavolal nás Jake.
"Už něco víš?" vyhrkl jsem.
"Jo, ta akce začíná v 8, závod v 9," řekl nám.
"To je strašně dlouho, vždyť já se tady z toho zblázním," řekl CC.
"Nemůžeme nic udělat, jenom čekat," řekl Ashley.
Opravdu nám nic jiného nezbývá.

---

Přijíždíme na místo.
Je za 10 minut 8.
Je tady strašně moc lidí!
Zaparkujeme opodál a vydáme se přes kontrolu dopředu, jak nejvíc to jde.
Něco málo vidíme.
Závodníci (podle mě) tam postávají u sebe v různých skupinkách, Lexie zatím nevidím.
"Tak vážení, dovolte mi Vás přivítat na dalším velkolepém závodě!" promluvil do mikrofonu nějaký muž a dav začal tleskat a hvízdat.
Závodníci se seřadili tak, že stáli vedle sebe a ve dvou řadách.
Lexie!
"Kluci, tam je," řekl jsem a ukázal na ní.
"Má na sobě bundu od nás," vypískl radostně CC.
Má pravdu.
Pousmál jsem se, alespoň vím, že nás opravdu úplně neodřízla...
Ten chlápek povídal něco o závodech a pak začal představovat závodníky.
To jsem moc nevnímal, až do doby, kdy jsem zaslechl její jméno.
"Lexie Walker z Los Angeles."
Lexie vystoupila z řady, zamávala a zase zalezla.
Vysloužila si obrovský potlesk.
Potom už jsem toho zase moc nevnímal, sledoval jsem jen ji.
Neměla ani ponětí, že tady jsme.

---

"Tak vážení, nastává náš čas, za chvíli to vypukne. Proto se prosím hezky rozmístěte ať vidíte závod z kamer," pobídl nás a ukázal, kde se to bude promítat.
Všichni závodníci se vydali ke svým autům, takže jsem Lexie ztratil z dohledu.
"MINUTA" ozvalo se z repráků.
"3"
"2"
"1"

--- pohled Lexie ---

"Hromadný objetí pro štěstí," poručil nám Karl.
Všichni jsme se objali.
"Nejde mi o to, abych vyhrál já, ale budu rád, když to bude někdo z Vás, lidi," promluvil Dan.
"Fandím Vám," řekla Amanda.
"Budu šťastná stejně, když to bude někdo z vás, jako kdybych to byla já," řekla Saddie.
Prohodili jsme ještě pár řečí, povzbudili jsme se a nasedli jsme do auta.
Myslím, že jsem tady dnes našla nové skvělé lidi.

---

"Teď!"
Všichni jsme vyrazili kupředu.
Pořád si v hlavě opakuji:
Klid Lexie, hlavně klid. Je to jako normální závod, jako doma. Bude to v pohodě.
Už jsme se postupně začali rozdělovat.
Každý se vydal jinou cestou.
Sjela jsem očima na trasu, když jsem se řítila mezi auty v ulicích New Yorku.
První checkpoint.
Zajela jsem do jedné z uliček, kterou beru jako zkratku.
Zatáčku jsem vybrala skvělým smykem.
Dupla jsem na plyn, projela ulicemi a zařadila se mezi dopravu.
Druhý check point.
Ohlédla jsem se do zpětného zrcátka.
Viděla jsem několik aut ze závodu.
"Skvělá práce, lidi," ozvalo se nám do vysílaček.
"Policie nikde, kamery vypnuté, ať se Vám daří," dodal dotyčný.
Myslím, že to byl Harry.
Právě sem minula Dana.
Jedeme každý jinak, řítíme se městem jako zběsilí.
Dojíždí mě auto, jedeme vedle sebe, dřebe o sebe snad i zrcátky.
Vjíždím doprava, on to nevybere a jede dál rovně.
Beru další checkpoint, rychle se rozhoduji nad dalším postupem.
"Doufám, že se díváš," řekla jsem těsně před tím, než jsem zajela do temné uličky, zkratky, ze které se řítím dál.

---

Řítím se do cíle.
Nemám ponětí kolikátá jsem.
Ale za mnou jede dalších 5 aut.
Přidala jsem na plynu co to šlo a řítím se kupředu.
Vidím ty lidi, kteří skandují a s úžasem sledují naší jízdu.
Poslední zátočina, vybírám jí a neztrácím rychlost.
Projíždím cílem.
Je to za mnou.

Další díl :)
Snad se líbil.
Nepopsala jsem závod úplně do podrobna, protože by se to opakovalo, ale snad to nevadí.
Mějte se, smějte se a čááu ♥