7.Kapitola *

350 24 1
                                        

O dva dny později:
Za dva dny nedošlo k žádné hádce ani ničemu jinému čemu jsem byla opravdu vděčná.
Dnešní ráno bohužel už nebylo úplně nejklidnější. V noci někdo zabil Wellse. Jediné co se tam našlo byl nůž. Teď jsme já,Raven, Octavia, Clarke,Bellamy a Finn v lodi a probíráme co udělat.

,,Není něco na tom noži?" zeptala se Clarke.

Vzala jsem si ho a prohlédla si ho.,,Jo." přikývla jsem. ,,Iniciály. J.M."

,,J.M?" zeptal se Finn. ,,Kdo je J.M.?"

,,Lidi?" upoutala jsem jejich pozornost. ,,Napadal mě jen jeden člověk,který by byl schopný někoho zabít. A ne, Bellamy to nebyl." Clarke to už nejspíš došlo. Vzala si ode mě ten nůž,vyběhla z lodi a my ostatní za ní. Udělal to Murphy. Tohle byl jeho nůž a já si tím byla stoprocentně jistá.

,,Zabil jsi ho!" křičela po něm. Celý camp se na to přišel podívat.

,,Koho?!" zeptal se. Nedělej,že nevíš ty hajzle!

,,Nedělej že nevíš! Zabil si Wellse!" zakřičela a strčila do něho.

,,Nikoho jsem nezabil!" obhajoval se.

,,Tohle chcete? Chcete mezi sebou vraha?" otočila se na všechny.

,,Ne!" zakřičel Connor. ,,Pověsíme ho!" 

,,Cože? To ne!" vykřikla jsem. Sama jsem tomu nemohla uvěřit,ale doufala jsem,že ho třeba jen vykážou.

Všichni byli pro ho pověsit. Když chtěl utéct,všichni se seběhli a začali ho bít. Svázali ho a skopli kopečku.Utíkali jsme za nima. Murphy sice zabil někoho,ale přesto si nezaslouží zemřít. Chtěla jsem to zastavit, ale vůbec jsem nevěděla jak. Když jsme tam doběhli,tak měl už  kolem krku provaz, závazné ruce a v puse roubík.

,, Panebože." podívala jsem se na něho.

,,Bellamy, měl by si to udělat." přišel k němu jeden z nás.

Vážně jsem se na něho podívala. On se podíval na mě. Můj výraz jasné říkal že pokud to udělá,tak ho zabiju já. Ignoroval to a šel to udělat. Přešel k Murphymu a i přes to že ho Murphy pohledem prosil o smilování do té krabice kopnul. Měla jsem chuť mu jednu vrazit.

,,Zastavte! On ho nezabil!" zakřičel slabý hlásek. Všichni jsme se hned otočili a oči nám dopadali na teprve dvanáctiletou Charlotte. ,,To já."

Clarke vzala sekyru a odsekla lano,na kterém visel Murphy. Hned jsem vzala Charlotte za ruku a spolu s Finnem,Bellamym,Octavií a Clarke jsem odešla do lodi.

,,Proč si to udělala?" zeptala se Clarke naštvaně a smutně zároveň.

,,Musela jsem." přiznala. ,,Měla jsem noční můry. Byli o tom jak Jaha vypouští moje rodiče. Ve snech jsem viděla jeho a když jsem se probudila tak zase Wellse. Musela jsem zabít své démony." Objasnila.

,,To ale není důvod někoho zabíjet." prohrábla jsem si vlasy. ,,Měla jsi přijít za někým z nás."

,,Prosím,nenechte ho mi ublížit." podívala se na všechny se slzami v očích.

,,Nenecháme." řekl jí Bellamy.

,,Vydej nám ji Bellamy!" zakřičel z venku Murphy. 

,,Neuděláme to." rozhodl Finn. ,,Mám plán." 

Mezitím co Murphy křičel ať mu vydají Charlotte tak Finn začal se svým plánem.
Bellamy,Octavia a já jsme vyšli ven z lodi.

,,Nedáme ti ji Murphy. Nikdy." řekla jsem.

Sky Girls ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat