Snow❄ || tomlinson

15. Nelituje toho

|Ráno|

Probudila jsem se až na poledne. Nějak jsem to neřešila. Vstala jsem z postele a šla se obléknout. Na sebe jsem si dala sivé tepláky a volné vzorované tílko. Mé pyžamo jsem hodila pod polštář a zběhla schody dolů. Ano, žiju v domě. Ale to Vám asi došlo. Joel byl rozvalený na gauči a koukal na televizi. „Ahoj,“ Pozdravil mě a zvednul se z gauče. Já jsem přešla do kuchyně a sedla si na jednu ze židlí. On si přisednul a začalo se vyšetřování FBI. „Táák, co mi řekneš o tvé popové lásce?“ Zamrkal očima a snažil se vypadat roztomile. Tess mu rozhodně řekla, co všechno jsem dělala ve Francii. „Nic?“ Navrhla jsem ulehčení. Pro mne. „Tak to se nestane. Jak se jmenuje? Kde si ho potkala a kolik mu je?“ Ptal se jako natěšená Fanynka, která se chce dostat na koncert Justina B. „Nechceš rovno jeho číslo?“ Jo, taká maličkost, na kterou pořád zapomínám. To bude tím, že mi to nevadí. Joel je homosexuál. „Ne díky. Já se zaujímám o tebe ségra. Nějaká popová hvězdička mi je u pozadí!“ Zasmál se a slabě mě bouchnul do ramena. „Jmenuje se Louis, neuvěříš, ale ve Francii! A dvaadvacet.“ Udělala jsem šokovaný pohled. „Hm je to ještě horší jak jsem myslel.“ Vezme do úvahy a chytne se za čelo. Vykulí na mě oči a jen tak mě sleduje. Já zvráštím čelo a nechápavě na něj shlížím. Nic neříká a tak se musím na to zeptat. „Dobře o co jde?“

„On je z One Direction.“

„A?“

„Tak toho už neuvidíš.“

„Proč?“ Vážně se ptám na tohle?! „On chodí přece s Harrym!“

„Larry Shipper.“ Smutně jsem vzdechla si a koukla z okna. To i můj bratr věří na Larryho? Je sice pravda, že jsem taky řekla, že chodí s Harrym, ale tak pravda je jiná. -„To asi proto, že to není skutečný,“ Poví s něžným úsměvem na rtech. „Nedělej si ze mě prdel! To jako fakt?! –přikývne- No to mě držte! Takže Larry je skutečný?!“- 5 díl.

Vybavím si tehdejším noc. Byla to zábava. Celý večer co se věnoval jenom mně. No, ale život není taková pohádka zase. Máme tady jaro a v San Diegu jak jinak svítí slunce. Pak mě něco napadne. „Hele Joeli? Budeš tak milující a skvělý bratr a půjdeš se mnou na skateboardy?“ Usmála jsem se širokým úsměvem a doufala, že přikývne. „Oh vážně? Jsi doma 24+ hodin a už chceš jít na prkno s kolečky? Vždyť teď si na jednom byla. Sice bez koleček, ale dej mi svátek!“ Ty zmrde. Pomyslím si. Kouknu na něho se psími oči. „Můžu si vzít tvůj skateboard?“ Ne. Ne. Ne. Ne. „Nikdy.“ Never in a million years! Je můj! „Tak nikam nejedu.“ Řekne nepřístupně nakonec. „Dobře ty… ty… ty… te… ser na to. Pojedu na Longboardu!“ Vypláznu na něj jazyk a on se zamračí. „Cos chtěla říct?“ Koukl na mě udiveně. „Nic.“ Zasměju se a poběžím nahoru. Už nemám ani hlad. Šla jsem rovnou do pokoje a tak si vzala obtáhnuté černé legíny a na vrch hodila bíle tílko Jack Daniels a na to ještě riflovou košili po boky. Obula jsem si conversky a pak jsem šla do koupelny. Tam jsem provedla ranní  hygienu. (higyienu- prvý pokus :DDDDD) Vlasy jsem si dala do culíku aby mi při jízdě nevadili a zběhla dolů. Joel byl už oblečený předtím, jak já vstala. V ruce už objímal mojí desku Jartu a vítězně se ušklíbl. Měla jsem chuť mu jednu dát po hlavě, ale přešlo mě to. Přece jen mám longboard nejdu pěšky. Můj měl značku Gravity. Zezadu na něm byla ilustrace vln. Další věc, kterou jednou vyzkouším. Vlna obklopovala celý spodek prkna a na povrchu ho zdobil černý grip s malými kousky dřeva bez ve středě desky. (foto) Skvěle se na něj dělá carving. Vlastně je i určen pro carving.  Pro lidi, co netuší, co je carving: Je to pohodová cesta po městě. Prostě na pohodové poježdění a slajdování. (Ano jsem skéjtgŕl:D:D) Já jsem mu vyplázla jazyk a šla ven. Na naší ulici strašně měkký povrch tak je to ještě lepší. Jako vždy jsem první. Po deseti metrech zastavím a čekám na Joela. Kouknu na mobil, abych se obeznámila o čase. No už nějaký čas mi bliká mobil kvůli nepřečtené sms správě. V tu chvíli mi začalo srdce prudce brát dech a já myslela, že se přerazí přes hrudní koš a přes všechny svaly a vylítne na auto, které mě právě objíždělo zprava. Klikla jsem na to a objevilo se jméno, kterého jsem se tak bála. V správě bylo:

"Val, strávil jsem s tebou sice jen pár dní, ale i ty mi dokázali změnit život. Děkuju ti za tak krásné dny, kde jsem mohl stát při tvém boku a upřímně se usmál ze zamilovanosti. Ranil mě tvůj odchod, nemusím se smířit s tím, co jsi mi řekla. Nikdy na tebe nezapomenu a nikdy nepopřu stav, že jsem se do tebe zamiloval.

–Louis"

Při čtení mi vypadlo několik nechtěných slz, které se už nedali, zastavil. Neřekla bych, že to jsou slzy smutku spíš malé radosti, naděje. Nelituje toho. On se do mě zamiloval? To není možné. Zavalil mě studený pot a má zničená pravá noha se podlomila a já tvrdě dopadla na asfaltku. „Val?!“ Zařičel na mě vystrašeně Joel. Koukala jsem jeho směrem a viděla, jak přidal. Mé vidění se postupně zeslabovalo a já viděla stále větší mlhu před očima. Když mě však Joel strhl z cesty na chodník začal se mnou třást jako s polštářem. Dokola mi opakoval, abych udržela vědomí, že pomoc je na cestě no já to nezvládla. Ovlivnila mě tma a já se v ní ztratila. 

-Máme to tady! Další komplikace s Val :O ... Teď se hodí otázka, přijde Louis za ní do nemocnice a bude čekat, než se Val probere? Chtěla bych vědět, co si myslíte, že se stale v příštím díle! :) Mooc :D Takže komentuje a dejte votes abyste se do i dozvěděli! :)) 

-Wallerie