Naruto: High school stories || cz ff

1 ~ První školní den!

 Naruto doslova propaloval pohledem hodiny nad tabulí. Jejich ručičky se pohybovaly nějak podezřele pomalu a on myslel, že už vyskočí z kůže z toho sezení a nic nedělání. Chvílemi hodiny dokonce podezříval, že ukazují čas špatně. Celá ta situace byla vcelku vtipná, jelikož Naruto dokázal určit sotva hodiny, natož minuty.

  „Sakura-chan!" Otočil se na dívku sedící za ním, která místo odpovědi jen nadzvedla obočí. Nejspíš díky Narutovým dotazům nebyla zrovna nadšená. „Za jak dlouho zvoní?"

  „Máš nad tabulí hodiny." Odpověděla Sakura chladně, což Naruta uvádělo do ošemetné situace. Přihlouple se na ni usmál a radši se otočil zpátky dopředu, aby nemohla mít nejmenší pochybnosti o Narutových schopnostech určit čas.

Výklad jejich nového třídního učitele, Hurizena Sarutobiho, ale poslouchat nezačal. Už tak byl dost velký úspěch, že tam seděl tiše a nemlel sebou. Poslouchat k tomu všemu by bylo na mladého Uzumakiho a první školní den prostě moc.

Místo toho svou pozornost věnoval chlapci, který seděl o lavici vedle. Černé havraní vlasy, ostré  rysy, tmavé oči a arogantní výraz, který Naruta přiváděl k šílenství. Hrál si tam s propiskou, se samolibým úsměvem na tváři a na rozdíl od Naruta nevypadal, že každou chvíli vyletí z kůže.

Zatracenej Sasuke. Pomyslel si Uzumaki, načež se nesnažil zaúpět z toho všeho zoufalství, které mu škola přinášela. Ze všeho nejradši by popadl Sakuru za ruku, odtáhl ji někam do parku a tam s ní strávil nějaký čas.

  „...v polovině školního roku budete rozděleni do tříčlenných skupin, vedených studentem čtvrtého ročníku, ve kterých budete dělat projekty." Naruto se přistihl, jak vnímá výklad, proslov, nebo cokoli co to bylo, jejich třídního učitele. Tříčlenné skupiny? V jeho hlavě se okamžitě začali tvořit obrazy, v nichž se Sakurou v laboratoři míchali nejrůznější látky a ona se na něj vesele usmívala.

Z jeho zasnění se vytrhl hluk a pohyb všech jeho nových spolužáků. To už zvonilo? Naruto si nechtěl přiznat, že by zasnil zrovna školní zvonek, jeden z mála hezkých zvuků v téhle budově. 

  „Sakura-chan, už odcházíme?" Zeptal se růžovovlasé dívky a doufal, že přitom nebude vypadat zas až tak hloupě.

„Copak jsi slyšel zvonek?" Povzdechla si. „Jdeme na prohlídku školy."

„Otrava." Povzdechl si vedle Naruta Shikamaru, pokud si tedy blonďák dobře pamatoval jeho jméno z dětství, který se tvářil snad nejzpruzeněji z celé třídy. 

  „Já myslím, že je to skvělé! Cítíte to všudypřítomné mládí?" Odněkud se vynořil kluk v zelené kombinéze, černých vlasech ostříhaných, jak podle hrnce a se zápalem na tváři.

  „Co to má s obočím?" Zašeptal Naruto Sakuře, když si prohlížel ty dva tlusté, černé slimáky, kteří zdobily chlapcův obličej.

„Bože, Naruto!" Nechápavě se na něj podívala, jak jen může být tak povrchní. Ale Naruto už měl jasno, ať už bude jméno tohohle kluka jakékoli, bude mu říkat Tlustoobočnatec.

______

Nechat x smazat? 

Budu moc ráda za jakýkoli názor, podporu a vote!