9.kapitola - Jsi jen můj

576 21 3
                                    

Akira

"Neboj, nic ti neudělám, opravdu nic. Mám tě přece rád a to moc."

Miku

"N-Ne."

Udělal jsem krok dozadu, ale zapomněl, že dál už jsou jen dveře. Tudíž jsem se snažil nahmátnout kliku.

Akira

Vstal jsem rychlejším krokem došel až k němu. Chytil ho za ruku, kterou chytal kliku a dotáhl ho zpět k postely. Hodil jsem ho na ni.

"Pohni se a budeš mít problém!"

Zavrčel jsem a došel pro mobil. Napsal jsem zprávu mámě. Kdysi mi řekla, že pro mě má přichystaný byt, tak proč toho teď nevyužít?

já: Mami, kde je ten byt, zašel bych se tam podívat.

Po chvíli mi došla odpověď, kde se nachází.

Miku

Co s ním je? Mám strach, co chce udělat? Co bych měl dělat? Chci pryč. Bojím se.

Akira

"Zůstan tu, za chvíli jsem tu."

Vytáhl jsem klíč se zámku a zamčel z venku, náhradní klíč nemám. Sešel jsem dolů a poprosil kluky, aby šli domů, že Mikovi není dobře.

Kupodivu se na nic neptali a odešli.
Já je po chvíli následoval, akorát jsem šel k tomu bytu. Nebyl moc daleko, takže jsem tam byl rychle. Klíče byly pod koberečkem, takže jsem odemkl a porozhlédl se. Bylo to tu pěkné. Ložnice, koupelna, kuchyň, záchod, pokoj navíc a obývák. Jo, přestěhuji se sem.
Zavřel a zamčel jsem a rozešel se zpět domů.

Miku

Přesunul jsem se do nejvzdálenějšího koutu postele, kde jsem se schoulil do klubíčka. Bojím se ho. Co se mnou chce udělat? Co po mně chce?

Akira

Přišel jsem do prázdného bytu a šel rovnou do pokoje. Odemčel jsem a vešel. Usmál jsem se na něj.

"Budeme se stěhovat, spolu." Pronesl jsem a šel za ním.

Miku

Ještě víc jsem se zkrčil a ponesl tichý protest.

Akira

"Ale ano, neboj, bude nám spolu dobře. Budeme jen a jen spolu. Uvidíš, bude to krásné!" Rozzářili se mi oči a přešel jsem k němu.

"Opravdu se mě neboj, nic ti neudělám." Pohladil jsem ho.

"Mám tě rád a nikdo ti nic neudělá."

Miku

Pod jeho rukou jsem ucukl, že já neodešel.

"P-Proč to dě-děláš, nech mě b-být!"

Akira

"Přece tě tím chráním, nikdo nebude nám dvoum stát v cestě." Usmál jsem se a zase se pousmál.

Miku

"Ne-Nemáš před čím."

Leda tak před sebou samým...

Akira

"Přeci před ostatními, jsou to zlí lidé a TY od teď budeš u mě, v bezpečí."

Miku

"Jsem v bezpečí i bez tebe."

Asi jsem právě dělám největší chybu v životě, ale co? Vzepřít se není až tak špatné.

Chat or Real?Kde žijí příběhy. Začni objevovat