30.kapitola - Usmíření?

163 7 0
                                    

"Jo jsem idiot." Odsouhlasil jsem mu to.

"Idiote."

"Tak pojďme domů, udělám ti čaj, abys nenachladl. A zkusím na sobě zapracovat, Miki."

"N-Ne."

"Co nechceš?" Měl bych nyní brát ohledy na něj.

"O-Odejít."

"Chceš být venku?"

Přikývl jsem. Miluju déšť, smývá všechnu tu bolest.

Pustil jsem ho a chytil ho za ruku.

"Nezajdemem do parku? Je to tam hezké."

"On-Onemocníš."

"Tak budeme doma spolu, protože pokud ty budeš venku, onemocníš taky."

Zakroutil jsem hlavou, nikdy jsem neonemocněj, jsem na to vzyklý, ale on ne.

Pevně jsem ho chytil za ruku na náznak toho, že nikam bez něj nejdu.

Odvrátil jsem od něj hlavu.

"Mám tě rád." Usmál jsem se a podíval se na něj.

Svěsil jsem hlavu a pokusil se mu vytrhnout. Určitě lže.

Pustil jsem ho. Nechtěl, abych ho držel, tak to dělat nebudu.

Ztáhl jsem si ruku k sobě.

"P-Promiň."

"Za co? Já udělal chybu, ne ty."

"B-Budeš nemocný."

"To nevadí, však to nějak přežiju, hlavně ať je dobře tobě."

Otočil jsem se a pevněho objal. Začaly mi téct slzy proudem.

"P-Promiň."

Objal jsem ho nazpět a začal ho hladit, jen ať se vybrečí, pak z něj zase bude ten protivnej, nepříjemnej Mika, do kterého jsem si zamiloval.

"P-Promiň."

"Ššššš, je to v pořádku, já bych se měl omlouvat, ne ty."

Pevněji jsem ho sevřel. Jestli něco podobného udělá ještě jednou, tak už to neunesu.

"Můžu si tě vzít do náruče a donést tě domů?"

Přikývl jsem, už je mi to jedno, navíc tu nikdo není. Teď ho potřebuju u sebe.

Vzal jsem ho tedy do náruče a jako princeznu ho nesl domů.

Natiskl jsem se na něj. Stále jsem se jemně třásl, ale jeho přítomnost to trochu tišila.

Podařilo se mi nějak otevřít dveře do bytu a šel jsem rovnou do koupelny.

"Donesu ti oblečení na převlečení, tak tu na mě počkej." Dal jsem mu pusinku na nos a postavil ho v koupelně.

Ze skříně jsem vzal jeho tričko a tepláky a rychle se vrátil. Před tím, než jsem vešel dovnitř, jsem zaklepal na zavřené dveře.

"Můžu?"

"P-Proč jsi t-teď takový?"

"Protože o tebe mám strach a chci odčinit to, co jsem ti udělal." Odpověděl jsem aniž bych vstoupil.

"P-Pojď sem."

Když mě pozval dovnitř, vešel jsem i s jeho oblečením, které jsem mu podal.

Chat or Real?Kde žijí příběhy. Začni objevovat