Delectatio morosa...

Proč?

Proč? Nejžádanější otázka.... Proč?

Ve většině případů ani neumíme odpovědět. Poč zrovna on? Přes to, že vám opakuje: Můžeš si najít mladšího, lepšího co s takovým starým volem jako jsem já? ... Je to snad o tom, že mě baví ty hry které, jak je zřejmé hned na začátku pohraji. I když mi řekne ať se ani nepokouším, na truc to udělám znovu. V některých málo případech dokonce dosáhnu patové situace..... ANO!!!!..

A ano je to úchylné myšlení, ale někdy mi je i jako Tátou. Poslouchá, dokáže poradit, nebo se jen na vás podívá a vy vidíte tátu. Takového, jakého jste chtěli.... Takového, jakého jste nikdy neměli. (To je to kamarádství.)

Je to snad o tom, že jakmile na vás sáhne s úchylnou myšlenkou ve tváři, vy okamžitě zvlhnete... A on se jen nestačí divit... Jeden pohled a vy mu splníte každé přání, protože tak nějak tušíte, že to bude jízda...

Možná i to, že víte, že jste opravdu na hraně a může to skončit doslova v prdeli... 

Již jste měli šanci ochutnat, a chcete další... Je to jako s dobrou čokoládou... 

I když víte, že rozdává kde může a vám se od něj nedostává, i tak dodržujete jeho majetnické sklony. A STÁLE ČEKÁTE !!!

Protože každé chvíle s ním, si začínáte čím dál tím víc vážit... Přestože vy si raději ničeho nevážíte...

Protože nepotřebujete žádný důvod... Prostě protože!

  As wicked as you are... you're beautiful to me
You're the darkest burning star, your my perfect disease!