Delectatio morosa...

Typy....

... Co dokážete dělat... Nic! Jak smyslů zbavení se honíme za poznáním, prozřením. A přitom prozřít nechceme! Chceme žít vdaných minutách, v daných vteřinách, kde si připadáme naprosto šťastní a spokojení.....

.... Tak co nám brání! Co ? Tato uspěchaná doba plná požadavků,morálních hodnot a dalších sraček!!! Co nám brání oprostit se od světa, reality a žít v našem tady a teď ...Manželky?... Manželé?.....Děti?...Závazky vůči čemukoliv a komukoliv? Nebo my sami bojící se neznáma... utíkající před něčím co až tak hrozné není, ba naopak.

 Když člověk najde něco co si myslel, že už pro něj neexistuje není škoda se před tím schovávat, uzavírat,utíkat.... 

Pak jsou tu tací co neutíkají, ale pozastavují se. Sice jen na chvíli, ale každá tato chvíle je pro ně darem. Užít si dané chvíle, i když před sebou máte ty morální sračky, které prakticky porušujete. Jste šťastní, ale za cenu něčeho co vás může dostat do totálních sraček. Ale vám je to v podstatě jedno, protože co oči nevidí to srdce nebolí... Takže vaše jitřenka po případě starej může být sice nasraný, že jdete opravdu pozdě domů. Na druhou stranu nemá důkaz, že jste ho/ji v ten daný večer vůbec podvedli...

...No a pak je tu ta poslední skupina. A ti to mají mí drazí čtenáři úplně v PÍČI... Prostě jsi dělají co chtějí, bez prominutí serou na veškerou morálku a žijí si svůj " vlhký sen". Nezajímá je co si kdo o nich myslí... Hlavně, že okolo sebe mají stejné psychopaty či jinak narušené osoby jako jsou oni sami.... Ale ovšem všichni víme jak to s nimi nakonec dopadne....

.... Tak, kdo jsme a co chceme? Abych pravdu řekla tak já jsem asi ten prostředek. Ovšem s tím, že opravdu ráda utíkám před vším dobrým co mě v životě čeká. Psychicky labilní co hledá svého úchyla.... I když , už moc hledat nemusím.... Možná.... Ale je to zase to dohadování... Jo holt není to tak jednoduché. Ale kdyby to vše bylo jednoduché, bylo by to takové, jaké to je ???