Nádherně si ráno dospávám, když najednou slyším hrozný křik. Vyběhnu na chodbu a jde to od Magie. Vlítnu do pokoje a zařvu : " Co sakra řveš?!" Normální holka by řvala kdyby byl pavouk na stěně. Ale naše citlivka na všechcen hmyz? Ta řve jenom když jí sedí moucha na stěně. "Ježiš, když je to jen moucha! Hysterko!" zašklebila se. "Hele až ty budeš mít takovou chlopatou mouch na stěně, tak uvidíš!" No jo, myslí si, že jeme stejné.
Po její hysterij jsem si šla do pokoje. Povalila jsem se na postel, když v tom zazvonil budík. Přišla jsem o deset minut spánku. Taková škoda pro lidi, kteří milují spánek. Těžko jsme se zvedla z postele. Došla jsem si do šatníku pro oblečení do školy. Dneska se mi tam vůbec nechce.
Dneska nás veze do školy táta. Máma je kde jinde než v práci. "Tak si užijte školu." řekl táta a zase odjel. Kdo by si užíval školu? Možná tak jenom nějaký šprt.
Dnesk začínáme s poezií učbna číslo 5 . Sedím s Isle v zádu. "Tak se posaďte a otevřete si učebnice na straně 20." Když to učitelka dokončila vešel do třídy ředitel s novým klukem. Všichni na pozdrav vztali. "Třído sedněte si. Dneska k vám nastupuje nový spolužák." ředitel se zamyslel a ten kluk ho doplnil " Jmenuji se Oliver Doil." "Dobře, dobře. Tak Olivere tohle je tvoje třída a támhle vzádu Mabel a Isle ti pak ukáží kde je školní reakce." Kývly jsem a Oliver taky. "Tak pěkný den přeji." řekl ředitel a odešel do své kanceláře.
Co skončila poezie a jo mimochodem máme dost úkolů. Vedly jsme Olivera do školní redakce. "Ahoj já jsem Oliver." představil se nám. Oliver je vážně hodně pěknej. Blon vlasy (miluji blond kluky) zlené oči (ty taky žeru) a je vysoký (ne moc, tak akorát) a má vysportovanou postavu. "Jo já jsem Mabel a tohle je Isle." odpověděla jsem mu. "Tak v ypracujete na školních novinách?" "Jo jako jediný ." řekla Isle. On se zasmál. "Jako fakt?" zeptal se. "Jako fakt." řekla jsem mu.
Ukázaly jsem mu školu a když jsem procházeli chodbami všichni (ale vážně všichni) se po nás otáčeli (No tak dobře, spíš po Oliverovi ) "Budeš sedět s náma u obědu?" zeptalase ho Isle. "Jo to by bylo super. Ještě nikoho tu neznám." řekl Oliver
Vystáli jsme si dlouhou ( ale fakt hodně dlouhou) Dneska jsem i dala jen salát a vodu. Pocházeli jsme kolem POL stolu. Magie mi nastavila nohu a já sebou plácla na zem. No jo , ještě jsem stihla pod sebe dát ten tác s jídlem a můj salát jsem měla na sobě. "Ježiš ty jsi taková blbka , ani neumíš chodit. " řekla Magie. Oliver mi pomohl na nohy. "Fakt díky, raději bych měla ten salát v sobě než na sobě." když jsem to dořekla tak si Magie všimla Olivera. už jsem jí nezajímala. "Hele proč se tak hezkej kluk baví s NCNC." řekla Oliverovi. "Promiň , ale asi jsme ti nerozumněl." "JO to je naše zkratka a znamená nicky co nejsou cool." usmála se. "Tak se jdeme najíst ne?" řekl Oliver a šel k volnému stolu. Ten jí teda dobře uzemnil.
"Co to bylo za hroznou holku?" zeptal se Oliver. "Jo tak to bylo moje dvojče." řekla jsem a utírala si zbytky dresingu z trička. "Aha. Promiň." "To nic, ona je hrozná.... no nechci být sprostá."
Je mi jasné, že tohle nebude v pohodě. Když Magie něco chce tak to dostane, ale Oliver se jí jen tak nepodřídí a půjde si vlastní cestou. A kdo to odnese? No jasně že Oliver ne , ale my s Isle.
ČTEŠ
Deník neoblíbeného dvojčete
RomanceTento příběh je o sestrách, dvojčata. A ne vždy jsou dvojčata stejná. Mabel není zdaleka stejná jako , dá se říct, že není jako její zlá sestra. Deník holky, která se vyrovnává se šikanou vlastní sestry, která je oblíbenější u rodičů i ve škole. Al...