Deník neoblíbeného dvojčete

3.září

Po snídani, krerá mi zkazila náladu jse se šla obléknout. Dneska si na sebe vezmu modré triko, červený svetr , černé legíny a moje oblíbené růžové conversky. Ramona poslusně sedí na postely a sleduje co si všechno balím do školy. Do tašky si házím asi tunu učebnic literatury, angličtiny, poezie a spoustu dalších. Můj rozvrh na týden je dost nabytý.

Po- 8 hodin

Ut- 10 hodin

St- 8 hodin

Čt- 5 hodin a samostudium 2 hodiny v knihovně (povinné)

Pá-  5 hodin  a samostudium2 hodiny v knihovně (povinné)

S mojí nej kamaradkou Isle máme všechny pedměty spolu. Vybraly jsem si stejné zaměření.

"Hýbni svou velkou prdelí nebo přijedeme pozdě." Kdo jiný by to mohl řvát než má milujíci sestra. "Jo už jdu." křikla jsem . Rozloučila jsem se s ramonou a béžela do auta. "No konečně.." vydechla Magi jak kdyby jí to namáhalo." Zdržela jsem nás ani né o minutu." hájila jsem se. "To sačí." řekla máma a rozjela se směrem ke škole. Magie seděla ve předu a já vzadu, jako vždy. Počítač mám, učebnice a penál taky a v neposlední řadě nesmí chybět můj luxusní diář . Kvůli tomu diáři se mi Magie sěmje, ale co.

Když jsem přijely ke škole rychle jsem opustila auto a šla za Isle. Seděla pod stromem u hlavního vchodu. když mně vyděla tak se postavila a začala mně vítat. "Ahoj. Konečně seš tady. Tak co jaké si měla ráno?" ptala se energeticky. " No dost mizerné. Magie stropila ráno scénu kvůli židly a pak kvůli tomu že jsem byla o půl minuty pozdě v autě. Je fakt děsná." " Jo to fakt je." přitakávala Isle. Povídaly jsem si prázdninách pak zazvonilo a my musely jít do školy.

První hodinu máme v učebně 5 a to je literatura, tvůrčí psaní a poezie.  Hodně mně to baví. Škola utíkala celkem rychle a já jsem se ještě nestřetla se zlým dvojčetem.( Ne že by mi to vadilo)

Blíží se čas obědu a tek se všichni valí do jídelny. My s Isle jmse přišly ozdě a tak stojíme úplně na konci fronty. Jako každý rok si parta oblíbených lidiček zabrala stůj u prostřed. Samozdřejmně že je to ten nejlepší. A každý kolem něj musí projít.

Na tác jsem si vzala jen salát a vodu. A vydala se kupředu ke svému stoul. Magie mně zastavila " Sestřičko to zdravé jídlo ti stejně nepomůže od tvého velkého zadku." Všichni u stolu se začli hystericky smát a já přidala do kroku, abych byla od nich co nejdále. Tohle fakt už přehnala , nejdřív hysterie a teď tohle. Hrnuly se mi slzy do očí .