"Ahoj. Jo jsem to já, dlouho jsme se "nevidely" ale já celou dobu sledovala co ty vyvádíš s tou Kate. Neříkala jsem snad, že to špatně dopadne? Moc dobře víš, že je stoprocentní heteto. Budeš se trápit ještě víc než před tím až tě odmítne"
"Ale...přece...já za to nemůžu...nevěděla jsem, že to takhle dopadne!"
"Ale já to věděla! Měla jsi mě poslechnout!"
Sakra...něco na tom bude...ale zase bych se tak nezasmála a nepopovídala..Kurva co teď mám dělat?!
"Aaaaa-!"
Co to sakra bylo?! Běžela jsem z pokoje ke schodům. Babicka ležela pod nimi a nebýbala se. Začala z její hlavy téct krev po podlaze. Já úplně ztrnula. Nevěděla jsem co mám dělat. Přiběhl děda a málem dostal infarkt. Rychle sešel dolů po schodech za babičkou a začal brečet. Já tam jen stála a nevěděla co mám dělat. Děda na mě křičel ať zavolám sanitku ale já se nemohla pohnout. Udělalo se mi špatně. Děda to vzdal a zavolal ji sám.
Sanitka přijela asi po deseti minutách. Ale já tam pořad stála a ani se nehnula. Nemohla jsem. Nešlo to. Sanitka odvezla babču i s dědou...ale mě tam nechali...snad na mě zapomněli nebo co...prostě jsem v celém domě zůstala sama.
Po chvíli jsem se už mohla hýbat ale nevěděla jsem co dělat. Zavolala jsem Kate, jestli by nemohla přijít, že je to důležitý. Okamžitě přišla. Celá od slz jsem ji vylíčila co se stalo. Nabídla jsem ji jestli u mě nechce přespat. S radostí souhlasila.
Večer ale zazvonil telefon.
"Dobrý den, jste Amy Wassová?"
"Ano."
"Jsem doktor Smith z nemocnice, kam odvezli vaši babičku..Je mi líto, ale vaše babicka zemřela a dědeček ze žalu spáchal sebevraždu.. mrzí mě to..."
Cože?! Oni...oni...oni umřeli.. Oba dva?! Úplně se mi sevřelo hrdlo.
To není možný...proč se to muselo stát zrovna mě?!
To znamená, že už jsem tu jen já? Nikdo jiný mi nezbyl...teda kromě Kate...ta jediná mi zbyla..
