Už bylo kolem osmé hodiny večer a já seděla na gauči a měla hlavu v dlaních . Za ten den se toho stalo nějak moc .
-flashback-
Ráno jsem se probudila na nějaký zvuk ze zdola . Sešla jsem schody dolů a byla jsem skoro v kuchyni ale zase jsem uslyšela nějaký zvuk jako když na zem padá sklo . Lekla jsem se a spadla z posledního stolu .
"Sss au." Zaskučela jsem a sedla si .
"Ježíši jsi v pořádku ?"
Vyhrkl Jason a klekl si ke mě a podal mi ruku ."Jo asi jo jen jsem se lekla a spadla na bříško ."
Koukla jsem se na bříško a zhrozila jsem se .Měla jsem pod sebou krvavou skvrnu a od ní mojí noční košilku .
"Panebože" přikryla jsem si otevřenou pusu rukou a po tvářích mi tekly slzy . Jason jakoby zamrzl a koukal se na moje bříško .
"Justine kurva pojď sem!!"
Zakřičel Jason na spícího Justina . Justin vylítli z pokoje a běžel za náma ."Co je?"
Vykřikl a koukl se na mě .
Ztuhl a nevydal ani hlásku .
"Bože lásko pojď sem.."
Řekl a vzal mě do náručí .Jeli jsme pro mě bolestivou dobu . Měla jsem v bříšku hrozně křeče které proudili jako elektřina až do mých stehen a dal jsem nohy už necítila .
Po dlouhé době , co jsme jeli se mi pomalu zavíraly oči a já upadala do tmy . Slyšela jsem matně hlasy a pak jsem upadla do bezvědomí .
-o 6 hodin později-
"Začala se probouzet pane Biebere ."
Řekl pro mě neznámý hlas muže .Snažila jsem se rozlepit víčka od sebe a po dlouhé době se mi to podařilo .
"Dobrý den slečno Gabrielle jak je vám ?"
Promluvil pro mě stále neznámý hlas asi doktora ."Emm mám,vodu.." zachraptěla jsem , neuměla jsem složit větu tak aby dávala smysl ale věděla jsem jen to že mám hrozně vyschlo v krku a nemohu pomalu mluvit .
"Tady lásko" promluvil Justin a podal mi vodu . Přiložila jsem si ji k ústům s napila se .
"Jak je miminku ?"
Zeptala jsem se s nadějí v hlase ."Vaše miminka jsem v pořádku ale musíte si dávat pozor . Nesmíte se moc nervovat , psychicky i fyzicky se nesmíte zatěžovat protože máte rizikové těhotenství ."
Zakývala jsem hlavou do souhlasu a lehce se usmála na pana neznámého doktora .
Doktor odešel a přišel Jason .
"Moc mě mrzí co se ti stalo Ann ."
"To je v pořádku jsem ráda že nic dětičkám není a můžeš nás Jasone nechat o samotě prosím ?"
Kývl hlavou a opustil pokoj ."Jseš rád že máme dvojčátka ?"
"Jo , a ty ?"
"Hrozně moc."
Usmála jsem se na Justina a ten mi dal pusu na čelo ."Pojedeme domu hvězdo ?"
"Jo prosím."
Usmála jsem se a vstala ...-end flashback-
"Jak je ti krásko ?"
Přišel ke mě Justin a hladil mě po zádech ."Už dobře." Usmál se na mě a dal mi pusu do záhybů krku .
Opřela jsem se o něj a spokojeně vydechla . Justin mě hladil po bříšku a já upadala do hlubokého spánku.
Všechno je zatím v pořádku ale co až se děti narodí ? Bude všechno stejné ?...
ČTEŠ
my unknown beautiful stalker 1 HOTOVO
Fanfictionjaké to je mít v 17 letech Stalkera ?? Ann Gabrielle a její život do 17 byl krásný , samozřejmě na pár maličkostí ale ty měl skoro každý v jejích letech ... ale jednoho dne když projížděla sociální sítě jako je u ní nejvíce Facebook ji někdo neznámí...