Trixie

Kapitola 9

,,Ještě nechci vstávat,'' řekla jsem.
,,Vstávej Trixie,'' řekl Ben ,,nebo přijdeš pozdě!''
,,A co je tak důležité?'' zeptala jsem se ospale.
,,Mám pro tebe neskutečně úžasnou zprávu!'' oznámil nadšeně Ben.
,,A co?'' zeptala jsme se.
,,Vzali tě na akademii! Dnes nastupuješ!'' řekl Ben.
,,Co?!!'' vykřikla jsem radostí.
,,No. A za chvíli si pro tebe přijdou. Musí tě připravit,'' řekl Ben.
,,Skvělý!'' řekla jsem.
Po vyčištění a zkrášlení mě naložili do přepravního boxu, zavřeli a jeli jsme.
Cestou jsem se těšila kde budu spát, jací koně tam budou a jak těžká bude výuka.
Jeli jsme se dvěma přestávkami. Když jsme konečně dorazili, byla hluboká noc. Bez jediného slova mě vyvedli ven z přepravního boxu. Když jsme vystoupili, musel člověk něco vyplnit, tak jsem měla spoustu času se rozhlédnout. Bylo to nádherné. Všude byly keře, stromy a kytky. Byla zde i obrovská stáj. Tam mě po nějaké chvíli odvedli. Byli tu tři 
koňe. Dva z nich byli hříbata. Můj box byl vedle malé klisničky. ,,Ahoj nováčku,'' řekla klisna, ,,mé jméno je Abby,'' oznámila klisna. ,,Těší mě, mé jméno je Trixie,'' odpověděla jsem.
,,Odkud jsi?'' zeptala se mě Abby.
,,Já jsem z malé vesnice. Ta je sice malá, ale prostor určený pro koně je dvakrát tak velký, než celá vesnice,'' řekla jsem.
,,A ty?'' zeptala jsem se Abby.
,,Myslím, že to místo nebudeš znát. Jsem z Dánska. Můj otec byl ještě divoký kůň,'' řekla Abby.
,,Vážně? Ti už se moc nevidí,'' řekla jsem udiveně. ,,A jaký je tu trénink?'' zeptala jsem se.
,,No ještě nevím. Prijela jsem teprve dnes ráno. Ale Vegas je tu už dva dny, můžeme se ho zeptat,'' řekla Abby.
,,Hej, Vegasi. Jaký to tu je?'' zeptala se Abby.
Vegas se na ní jen podíval, odfrkl si a otočil se k nám zády.
,,No to je vychování,'' řekla Abby.
,,Nevšímej si ho,'' řekla jsem.
,,Konec dne. Na zítřek se pořádně prospěte,'' řekl člověk a zhasl světlo.
Usnula jsem s myšlenkou na další den.