Kapitola 22

29 2 2
                                    

Uběhlo spustu měsíců od doby co mi Paroh vyznal lásku. Teď jsme byli oficiálně pár. Z Kiry vyrostla krásná fenka.
Uměla si ulovit vše, co se našlo v lese.
Já a Paroh jsme jí vychovávali viditelně dobře. Bohužel jsem musela učinit rozhodnutí, po kterém jsem jí už nikdy neviděla. Kira byla ten den normální, večer však už měla obrovské bolesti.
,,Co je s tebou zlatíčko?'' zeptala jsem se vyděšeně.
,,Ale nic mami. Bude to dobrý,'' řekla Kira a usnula. Večer jsem se však vzbudila kvůli noční můře.
,,Parohu. Parohu! Vstávej!'' budila jsem ho.
,,Copak Trixie?'' zeptal se mě Paroh.
,,Zdálo se mi o Kiře. Byla mrtvá. Potřebuje nutně veterináře,'' řekla jsem nešťastně.
,,Ale to už jí neuvidíš,'' řekl starostlivě Paroh.
,,Já vím, ale musíme jí zachránit!'' řekla jsem.
,,A jsi si jistá?'' zeptal se mě Paroh.
,,Ano,'' odpověděla jsem smutně.
Po mém rozhodnutí si dal Paroh Kiru na hřbet a potom jsme spolu šli směrem k budově, kde pracoval veterinář.
Když jsme tam došli, já prostrčila hlavu otevřeným oknem a upozornila veterináře, že tu jsme. Když vyšel ven všiml si, že potřebujeme pomoct. Veterinář sundal Kiru z Parohova hřbetu a odnesl ji na vyšetření.
Ale aby jsme zůstali svobodní, museli jsme s Parohem utéct.
,,Moc se mi po ní stýská Parohu,'' řekla jsem smutně.
,,Já vím. Byla to perfektní dcera,'' řekl Paroh.
,,Kdyby taková byla všechna hříbata, bylo by vše lehčí,'' řekla jsem.
,,To ano,'' řekl Paroh.

TrixieKde žijí příběhy. Začni objevovat